Ústavní soud zrušil registrovaným partnerům zákaz adopcí

„Napadené ustanovení odporuje právu na lidskou důstojnost. Pokud je totiž založeno na tom, že z určitého práva vylučuje určitou skupinu osob jen proto, že se rozhodly uzavřít registrované partnerství, činí z nich de facto jakési osoby druhého řádu a dává jim bezdůvodně určité stigma, které evokuje představu o jejich méněcennosti, zásadní odlišnosti od ostatních a zřejmě i o neschopnosti postarat se o děti,“ konstatoval soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Plénum ÚS se adopcemi u homosexuálních párů zabývalo na podnět Městského soudu v Praze. U něho se soudil muž, kterého radnice Prahy 13 vyškrtla z evidence žadatelů o adopci ve chvíli, kdy vstoupil do registrovaného partnerství.

Muž se u soudu bránil tím, že pokud mohl žádat o osvojení dítěte jako samotně žijící muž, proč je vyřazen po uzavření partnerství, aniž by se kdokoli zabýval tím, jakou péči je schopen dítěti nabídnout.

Zákon říkal, že trvající partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte. V praxi to znamenalo, že svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli, registrovaní partneři nikoli. Zároveň norma v jiném bodě stanovovala, že existence partnerství není překážkou výkonu rodičovské zodpovědnosti některého partnera vůči jeho vlastnímu dítěti.

„Tento paragraf vůbec nedával smysl, jako individuální lesba či gay jste si mohli adoptovat dítě. Pokud jste však vstoupili do právně uznaného svazku a deklarovali tak touhu žít ve stabilním a dlouhodobém vztahu, stát vám individuální adopci zakázal,“ konstatoval Jan Kozubík z platformy PROUD, zabývající se právy gayů a leseb v České republice.

„Stejnopohlavní pár, ať se nám to líbí nebo ne, může být zdravější, šťastnější a pro dítě přínosnější než rodičovský pár heteropohlavní. Ale také nemusí. Apriorní zobecnění vyvozená jen na základě pohlaví, pokud je mi známo, psychologie nepotvrdila," upozornil vedoucí katedry psychologie Masarykovy univerzity Zbyněk Vybíral.