Policejní prezident Tomáš Tuhý totiž k očekávanému a například státními zástupci hlasitě kritizovanému sloučení důležitých útvarů, vyšetřujících ty nejcitlivější a nejzávažnější kauzy, mlčel. Během středy se ale s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) zúčastní zasedání sněmovního bezpečnostního výboru.

A právě na poslanecké půdě by měl plány na zásadní reorganizaci kriminálky poslancům detailně představit. Ještě předtím absolvuje spolu se svými náměstky tiskovou konferenci.

A jak by se podle zatím dostupných informací měly elitní útvary přeskupit? Podle informací Práva vedení policie částečně oživilo plány z konce minulého desetiletí, tedy z doby ministrování Ivana Langra (ODS), podle nichž měl být zřízen Národní kriminální úřad a pod jeho střechu pak začleněny jednotlivé útvary.

Jedna střecha, pod ní sekce

„Aktuální koncepce není ani tak o slučování nebo dokonce rušení některých útvarů, ale spíše o zajištění jednotného velení a čtyř nebo pěti specializovaných jednotek pod ním místo současných dvou samostatných útvarů,“ popsal Právu plány policejních špiček zdroj z nejvyšších pater bezpečnostního resortu.

Lidové noviny v této souvislosti uvedly, že jednotlivé sekce by se měly zaměřovat na boj s terorismem, kyberzločinem, organizovaným zločinem a s nejzávažnější hospodářskou kriminalitou nebo korupcí. „Současná struktura útvarů je zastaralá a neodpovídá vývoji zločinu. Cílem je odstranění duplicit a také zefektivnění práce detektivů,“ dodal zdroj.

Jenže např. na vysoce postavené státní zástupce působí plány vedení policie jako červený hadr na býka. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman v této souvislosti dokonce napsal dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), ve kterém vyjádřil obavu z ohrožení vyšetřování nejzásadnějších kauz.

Nepohodlný Šlachta?

„Pokud jde o pořádkovou policii, nevidím důvod do její organizace policejnímu prezidentovi jakkoli mluvit, ale tady jde o trestní řízení, a v tomto ohledu musí policie a státní zastupitelství komunikovat. Cítil jsem povinnost reagovat, pokud hrozí negativní dopad na kvalitu trestního řízení,“ vzkázal k tomu Zeman přes svého mluvčího Petra Malého.

Odpůrcem slučování útvarů je i prezident Miloš Zeman. „Nesouhlasím se sloučením dvou protikorupčních útvarů do jedné instituce, a to z toho důvodu, že jako bývalý ekonom trochu vím, co znamená monopol,“ řekl už dříve Lidovým novinám.

Podle dřívějších vyjádření obou šéfů vrchních státních zastupitelství, která spolu s celostátními útvary řeší ty nejzávažnější kauzy, tedy Lenky Bradáčové z toho pražského a Ivo Ištvána z olomouckého, může být pravým důvodem reorganizace snaha zbavit se šéfa protimafiánské jednotky Šlachty.

Právě jeho podřízení totiž v poslední době rozkrývají závažné kauzy s přesahem do politiky a Šlachta může být podle žalobců některým mocným nepohodlný. Údajně na rozdíl od jiných policistů jim neumožňuje na přání nahlížet pod pokličku vyšetřovaných věcí.

Jím vedený útvar se ze strany vysoce postavených státních zástupců těší velké důvěře, kdežto protikorupční policie od nich naopak čelí stále ostřejší kritice, a to kvůli únikům informací i výsledkům své práce. Ty jsou přitom podle oficiálních statistik Policejního prezidia velmi podobné, např. podíl případů, které detektivové dotáhnou až k obžalobě, byl loni u obou útvarů na úrovni zhruba 94 procent.

Šlachtův Útvar pro odhalování organizovaného zločinu přitom loni otevřel 45 kauz, kdežto protikorupční policie o 134 více. Celkově v rámci svých případů lovci mafiánů v roce 2015 obvinili 45 lidí a protikorupční detektivové zahájili trestní stíhání v 72 případech. Výrazně lepší bilanci má protimafiánská jednotka u počtu spisů, které policistům vracejí státní zástupci k došetření.

Šlachtovi lidé takto museli loni na pokyn žalobce „dodělávat“ méně než pět procent spisů, u protikorupční policie to bylo zhruba o 20 procent více.

Varování žalobců

V bezpečnostní komunitě přitom panuje přesvědčení, že zatímco útvar pro potírání organizovaného zločinu má špičkové detektivy pro práci v terénu, tedy tzv. operativu, tak naopak oproti protikorupční policii pokulhává v procesních věcech, tedy v práci vyšetřovatelů. Např. vrchní pražská státní zástupkyně Lenka Bradáčová ale v této souvislosti už dříve varovala, že případné sloučení nemusí nutně znamenat žádoucí zlepšení negativ, a podle Zemana může vyšetřování závažných kauz zcela ochromit.

„Sloučení obou útvarů povede ke snížení kvality práce, k průtahům, rozmělnění odpovědnosti či dokonce k nemožnosti vyšetřovat některé složité věci,“ citovaly Lidové noviny ze Zemanova dopisu šéfovi kabinetu.

Jak se Sobotka k celé věci staví, zatím není jisté, podle dostupných informací by ale téma mělo přijít na přetřes i v rámci středečního jednání vlády.

Co na to vláda

Negativně se k plánům policie postavil také ministr spravedlnosti (ANO) Robert Pelikán. Naopak u šéfa resortu vnitra má Tuhý a jeho lidé podle informací Práva podporu. Ostatně právě ministr vnitra už dříve otevřeně kritizoval Šlachtu a jeho útvar za to, že v několika případech obešel Generální inspekci bezpečnostních sborů a vyšetřoval jiné policisty, a to včetně vysokého důstojníka právě protikorupční policie.

V zákulisí bezpečnostních složek se v této souvislosti už delší dobu mluví o tom, že některým vysokým představitelům resortu se už Šlachta a jeho způsob práce začal skutečně „zajídat“. Zda se s výrazným ředitelem ÚOOZ počítá i v nové struktuře kriminálky, zatím není jasné, podle kuloárních informací Práva ale jeho jméno v plánech podobně jako to šéfa protikorupční policie Vilda figuruje, byť ne na místě ředitele zvažovaného „superútvaru“.

O tom, kdo by jím měl být, se zatím pouze spekuluje a nejčastěji přitom padá jméno současného šéfa kriminálky Michala Mazánka. Právě pod něj nyní jednotlivé celostátní útvary spadají, jakoukoliv pravomoc řídit přímo jejich práci v terénu ale nemá.