EK na konci minulého roku pověřila Evropskou agenturu pro chemické látky, aby v rámci aktualizace systému registrace, vyhodnocování, schvalování a omezování chemických látek (REACH) začala shromažďovat informace, jaké riziko a socioekonomický dopad by měl zákaz olověného střeliva i rybářských závaží, a případně výhledově obojí zakázat.

Podle odborníka na životní prostředí Českého rybářského svazu Pavla Vrány se pro olověná závaží bude těžko hledat alternativa.

Jedině snad zlato

„Olovo se používá stovky let, protože je těžké, měkké a dobře se opracovává. Zinek je špatně tvarovatelný a pro ryby ještě toxičtější. Wolfram je sice netoxický, ale velice drahý a tvrdý, měď je toxická pro bezobratlé živočichy. Lze uvažovat o železu či speciální oceli, levný by teoreticky mohl být i uran,“ řekl Právu.

Olovo je měkké a dobře tvarovatelné. Jediná dobrá náhražka je zlatovýrobce střeliva Radek Musil

Také generální ředitel vlašimského výrobce střeliva Sellier & Bellot Radek Musil tvrdí, že bude velmi složité najít náhražku za olovo.

„Olovo je měkké a dobře tvarovatelné. Jediná dobrá náhražka je zlato. Jiné náhražky mají nevýhody, ať už jde o zpracování, vlastnosti a cenu,“ řekl Musil Právu.

„Potenciální náhražky směřují k mědi, která je kilogramově čtyř až pětinásobně dražší než olovo. Jaká by byla konkrétně cena střeliva, lze těžko říci, určitě by ale došlo k výraznému zdražení,“ dodal Musil.

Negativní důsledky

Jaroslav Pekařík ze zbrojařské firmy ALFA-PROJ upozornil, že se olovo používá už 500 let. Podle plánu EK by jedinou výjimku měla armáda. O výjimce pro policii či jiné bezpečnostní složky se ale v záměru nepíše.

Ocel zvěř méně zraňuje, čímž více trpí, častěji se musí dostřelovat nebo více utíká a hyne.myslivec Bohumil Straka

Náhražkou podle odborníků může být ocel, kde pro její použití mluví cena, ale ne balistické vlastnosti, které budou mít za následek větší utrpení zvířat a zvýšení nebezpečnosti při lovu.

Podle člena zahraniční komise Českomoravské myslivecké jednoty Bohumila Straky zákaz olověných broků, který v Česku zatím platí na čtrnácti mokřadech, jako jsou šumavská rašeliniště či třeboňské rybníky, a jejich nahrazení ocelovými broky přinesly negativní důsledky.

„Jelikož je ocel tvrdá, tak více opotřebovává u zbraně hlaveň. Kromě toho ocel zvěř méně zraňuje, čímž více trpí, častěji se musí dostřelovat nebo více utíká a hyne. A navrch ocelové střely mají tendenci se odrážet, což na lovu může být nebezpečné,“ podotkl Straka.

Na totéž riziko upozorňuje i prezident Asociace praktické střelby ČR Roman Šedý. „Dnes skoro všechny střely mají základ z olova, znamenalo by to konec pro sportovní střelbu,“ upozornil.

Nebezpečné olovo

Podle Šedého by opatření dopadlo na řadu populárních závodů, ale také by znemožnilo střílet z malorážek, které používají mj. i biatlonisté. „Zákaz olověných střel je prostě jen jiný způsob, jak zakázat zbraně,“ soudí Šedý.

Ekologové poukazují na to, že olovo je nebezpečné zejména pro lidi a zvířata, hlavně když prvek pozřou. Koordinátorka projektů sdružení Arnika týkajících se toxických látek a odpadů Jitka Straková vysvětlila, že olovo negativně působí na nervovou soustavu a snižuje intelekt zejména u dětí.

„Mezi hlavní zdroje olova patří voda a potraviny, kam se prvek dostává v důsledku lidské aktivity, tedy například vlivem průmyslu či odpadů. Současný postoj vědecké veřejnosti je takový, že pro lidský organismus není žádná koncentrace olova bezpečná, tak bychom měli jeho užívání odstranit,“ řekla Právu.

Pokud jde ale o životní prostředí, není si Straková tak jistá. „Pro samotné zdraví ekosystému to nebude mít významný vliv. Nemyslím, že by docházelo k úhynu zvěře či likvidaci rostlinných společenství. Největší riziko je spojené směrem k člověku,“ dodala.