Sněmovna nemá jakoukoli pravomoc nebo možnost se Zemanovým návrhem zabývat. To Právu potvrdil Hamáček i odborník na ústavní právo z právnické fakulty UK Jan Kysela.

„Poslanecká sněmovna ani její předseda nejsou oprávněni sjednávat mezinárodní smlouvy, Sněmovny se týkají až ve chvíli ratifikace,“ uvedl Hamáček.

Smlouva s Nory bez Norů

Podle Kysely je Zemanův postup jen soupisem toho, co si o věci myslí jeden z aktérů, s čímž parlament může stěží něco udělat. Aby měl návrh parametry mezinárodní smlouvy, musel by být sjednán s protistranou, podepsán a teprve pak poslán parlamentům ke schválení.

„Pokud pan prezident poslal návrh smlouvy, aniž by tam byl norský podpis, není to smlouva ve smyslu ústavy a jednacího řádu,“ podotkl právník.

K tomu, abyste uzavřeli smlouvu, potřebujete souhlas druhé stranypremiér Bohuslav Sobotka

Podle něj Zeman přinejmenším obešel postup, který je dán vládní směrnicí pro sjednávání a schvalování smluv a který vychází z dlouhodobé praxe.

Ta stanoví, že prezident může sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, ale také to může přenést na vládu nebo její členy, což je nejčastější varianta. Před podpisem se obě strany diplomaticky „oťukávají“, je stanoven gestor a následují expertní jednání obou stran. Pak následuje podpis a projednání ve vládě, která návrh pošle do parlamentu.

Míč u poslanců

A to se zjevně nestalo, neboť návrh dostal jako jediný právě Hamáček, který ho následně poslal ministerstvům zahraničí a sociálních věcí.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček prezidentův postup zdůvodňuje usnesením Sněmovny z konce roku 2014. Poslanci tehdy doporučili prezidentovi a vládě, aby sjednání mezinárodní smlouvy iniciovali.

„Pan prezident tuto výzvu splnil a teď je míč na straně Sněmovny s tím, že je samozřejmě připraven intervenovat,“ řekl Právu Ovčáček. Dodal, že Hamáček slíbil součinnost. Podle mluvčího jde o to, aby se věc začala hýbat. „Pan prezident volil tuto cestu poté, když ze strany vlády nebyla velká vstřícnost,“ prohlásil.

Jan Hamáček

Jan Hamáček sice dostal od Zemana návrh smlouvy, ale nemá žádnou pravomoc o ní jednat

FOTO: Jan Handrejch, Právo

To ale odmítá premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Jakákoli nová smlouva v této oblasti je za prvé nadbytečná. Za druhé, k tomu, abyste uzavřeli smlouvu, potřebujete souhlas druhé strany. A kdyby se o takové smlouvě jednalo, tak to trvá dlouhé roky,“ řekl Právu premiér.

Dodal, že rozhodně to nemůže ovlivnit kauzy, které probíhají teď, a rozhodně je to nemůže ovlivnit ani zpětně.

„Podle mého názoru je to vydávání energie na cestu do slepé uličky. Myslím si, že bychom tu energii měli věnovat konkrétnímu jednání o jednotlivých kauzách s představiteli norských úřadů a především přivítat fakt, že Norsko pod tlakem ČR a mezinárodního společenství přistoupilo k mezinárodní smlouvě o ochraně práv dítěte,“ dodal premiér.

Norové spolupracují

Ve shodě s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (ČSSD) připomněl, že Norsko přistoupilo k mezinárodní úmluvě, která se týká ochrany práv dítěte. Vstoupit v platnost má počátkem července.

Navíc norská vláda podle Sobotky začala v této věci spolupracovat, zástupci ambasády jsou zváni k jednotlivým krokům. Proběhla řada kontaktů na politické úrovni, Sobotka hovořil s norskou premiérkou. Také Hamáček bude příští týden jednat se svým norským protějškem.

„Díky platnosti Haagské úmluvy o ochraně dětí dojde v dohledné době ke zefektivnění spolupráce při ochraně dětí,“ doplnila na dotaz Práva Marksová.
Podle jejích slov úmluva usnadňuje styk s dětmi a smírné řešení kauz. Umístění dítěte do pěstounské péče nebo ústavu v cizině bude možné jen se souhlasem rodiče a také dítěte nad 12 let.

Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) Právu řekl, že pokud by úřad Marksové chtěl smlouvu s Norskem sjednat, což je v dané věci v jeho kompetenci, ministerstvo zahraničí je připraveno spolupracovat, třeba sondáží u norské strany.
„V ochraně dětí si netroufá naše ministerstvo angažovat se, ale jsme připraveni pomoci,“ dodal ministr.