„V ústavní stížnosti máme sedm bodů, z nichž dva jsou procesní a zbytek je věcný. Když nebude zrušen zákon jako celek, tak aby byly zrušeny některé jeho části,“ vysvětlil Právu poslanec Marek Benda (ODS).

Babiš si však z jejich iniciativy nic nedělá. „Je to ohraná písnička, už jsem to někde slyšel. ODSTOP 09 mají jediný program, a to je být proti všemu, co navrhnu,“ napsal Právu.

Než bude návrh odeslán Ústavnímu soudu, má jej podepsat 41 poslanců ODS a TOP 09. Jak již dříve v Českém rozhlase vysvětlil ústavní právník Jan Wintr: „V momentě, kdy je napadena procedura nějakého zákona, tak má 41 poslanců podat návrh na zrušení zákona jako nepřijatého ústavně-předepsaným způsobem.“

Podle Bendy bude mít stížnost potřebný počet podpisů až koncem týdne. „Poslanci TOP 09 se jako vždy rozutekli,“ rýpnul si.

Návrh napadá způsob, kterým byl zákon o EET ve Sněmovně 10.února letošního roku schválen. Předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) totiž ukončil diskuzi a nechal o zákoně hlasovat, ačkoliv byli do rozpravy přihlášeni opoziční poslanci. Tím podle nich omezil jejich práva daná ústavou.

Chybí správný podpis, hlásí ODS a TOP 09

Opozici se nelíbí ani to, že u zákona chybí Hamáčkův podpis. „Napadený zákon nebyl podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, ale místopředsedkyní (Jaroslavou) Jermanovou (ANO). Pokud byl zákon podepsán místopředsedkyní, došlo k tomu v rozporu s ústavou a takový podpis nemůže nahradit ústavně vyžadovaný podpis předsedy Poslanecké sněmovny,“ uvádí stěžovatelé.

Hamáček to odmítá. „Já si informaci ověřil u sněmovní legislativy a byl jsem ujištěn, že první místopředsedkyně může zastupovat předsedu v takovém případě. Už se to v minulosti i několikrát stalo,“ řekl Právu.

Pokud zákon zatěžuje novou povinností někoho, kdo má příjem např. do 100 000 Kč ročně, stejně jako Agrofert, je takový formálně rovný přístup fakticky nerovným z hlediska zatížení velmi malých podnikatelů, vůči kterým může být likvidační.z textu ústavní stížnosti proti EET

Stejně tak se nedomnívá, že by přerušení rozpravy bylo protiústavní. „Já postupoval v souladu s usnesením Sněmovny. Umožnil jsem proti postupu vznést námitku, o námitce Sněmovna hlasovala. V tom je suverén Sněmovna,“ dodal.

Kritizují i obsah zákona

Jenže navrhovatelé kritizují i obsah normy. „V ústavní stížnosti napadáme nejen způsob přijetí, ale také jeho obsah. Za protiústavní považuji tu část zákona, která umožňuje vládě svým nařízením stanovit a rušit výjimky pro jednotlivé druhy podnikání. Povinnosti může uložit jen zákon schválený parlamentem,“ řekl Právu poslanec Martin Plíšek (TOP 09).

Zákon navíc není podle navrhovatelů přiměřený. „Zavedená evidence tržeb nerespektuje dosavadní odlišný přístup zákona a zavádí povinnost pro každého poplatníka bez ohledu na jeho velikost. Pokud však zákon zatěžuje novou povinností někoho, kdo má příjem např. do 100 000 Kč ročně, stejně jako Agrofert, je takový formálně rovný přístup fakticky nerovným z hlediska zatížení velmi malých podnikatelů, vůči kterým může být likvidační,“ uvádí se ve stížnosti.

Opozici se nelíbí ani zatížení daňového poplatníka dalšími náklady (např. na elektronické pokladny).

„V rámci evidence tržeb jsou poplatníci daně z příjmů povinni sdělovat správci daně důvěrné informace, které mou být zneužity. Finanční úřad bude mít možnost z evidence tržeb získat databázi údajů osobní povahy,“ dodává zpráva.

Už od prosince 

Zákon už schválil Senát a na konci března ho podepsal prezident Miloš Zeman. Na první firmy by měla povinnost elektronické evidence tržeb dopadnout od letošního prosince. Podnikatel bude muset nejpozději při zaplacení zboží nebo služby poslat finanční správě datovou zprávou údaje o tržbě a vystaví zákazníkovi účtenku. Kupující si bude moci na internetu ověřit, zda prodejce skutečně údaje poslal daňové správě.