Šlechtová navrhuje vyvlastnění nemovitostí, které v minulosti přešly do soukromých rukou. A to za náhradu, jejíž výše ale není jasná. Jde o sedm nemovitostí v hradním areálu, které patří církvi a Williamu Lobkowiczovi z roudnické větve rodu.

Na pět nemovitostí přitom nedávno podepsaly smlouvu o přechodu do vlastnictví prezidentská kancelář a katolická církev. Smlouvu posvětili prezident Miloš Zeman i arcibiskup Dominik Duka. Církev původně žádala v rámci církevních restitucí devět budov na Hradě, ale šesti z nich se vzdala.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Nyní podle návrhu Šlechtové by se v případě schválení zákona měla vyvlastnit budova Nového probošství, kterou touto dohodou získala Metropolitní kapitula, tři objekty a nádvoří Jiřského kláštera, jejichž vlastníkem je nově Náboženská matice.
Ministryně navrhuje stejný postup i v případě pozemku na Novém Světě, který je však mimo hradní areál a který vlastní soukromá osoba.

Příloha k zákonu obsahuje celkem 187 pozemků o celkové ploše 422 021 m2 a 111 budov, které jsou ve vlastnictví státu a tvoří areál Pražského hradu.

Lidovci proti

Návrh ústavního zákona a navazujícího výčtového zákona poslala ministryně ve středu k vyjádření dalším institucím. Šlechtová shodou náhod pustila do připomínkového řízení svůj návrh právě v den, kdy Sobotkova vláda jednomyslně odmítla návrh komunistů. Šéf ANO a vicepremiér Andrej Babiš se přitom v minulosti nechal slyšet, že návrh KSČM klidně podpoří.

Vládní zdůvodnění nesouhlasu s komunisty je jednoznačné, vše je vyřešeno dohodou Hradu s círk­ví, a návrh je tudíž zbytečný. Nehledě na to, že prý obsahuje některé chyby.

Stanovisko vlády sice není pro parlament nijak závazné, nicméně může naznačovat i osud obdobného návrhu z dílny ministryně Šlechtové. Tím spíš, že lidovci už v minulosti jasně řekli, že jakékoli změny v církevních restitucích by považovali za porušení koaliční dohody a mohlo by to pro ně znamenat odchod z vlády. Ani s hlasy pravicové opozice nelze počítat.

Ústavní zákon vyžaduje ke schválení nejméně 120 poslanců. ČSSD a ANO mají 98 poslanců, komunisté 33, což by dohromady stačilo.

„Myslím, že Pražský hrad je symbol naší národní státnosti, je to symbol nás, naší republiky a nedomnívám se, že by jakékoli budovy na Hradě měly být vráceny církvi,“ napsala Šlechtová už před časem na svém Facebooku. „Ať si vezme vše ostatní dle zákona, což činí, ale Pražský hrad, sídlo našich prezidentů, to ne,“ uvedla tehdy ministryně.

Hrad už tečku udělal

Teď svůj postoj převtělila v zákonnou podobu, kde se odkazuje na fakt, že Hrad je tradičním sídlem prezidenta a sídlem prezidentské kanceláře, vojenské kanceláře, Správy Pražského hradu a dalších státních institucí ozbrojeného a bezpečnostního charakteru.

Podle Šlechtové jednotné vlastnictví celého areálu Hradu povede i „k zajištění lepší bezpečnosti prezidenta republiky“.

Zeman už počátkem března při uzavření dohody s církví dal najevo, že právě to by měla být tečka za spory. „Chápu hlasy, které vyzývají ke státnímu vlastnictví všech objektů Pražského hradu, a musím současně konstatovat, že vláda měla dva roky na to, aby obdobný návrh předložila, a neučinila tak. Proto jsme vzali věc do svých vlastních rukou. Některé budovy areálu Pražského hradu chátrají a jiné jsou zatíženy restitučními spory, takže je nelze ani opravit, ani provozovat,“ prohlásil prezident.

Duka tehdy akt označil za dlouho připravovanou tečku za porevolučním majetkovým vyrovnáním s církví. Ta se podpisem dohody zároveň zavázala, že znovuzískané budovy do pěti let za vlastní peníze opraví. Za prodlení podle Zemana hrozí smluvní pokuta.

Šlechtová nyní připouští, že část objektů by nepochybně měla používat římskokatolická církev kvůli historické kontinuitě, ale bez vlastnického nároku. To předpokládá uzavření nových smluv o využívání některých objektů v areálu, jejichž návrh by měla předložit církev.

Dohodu, nikoli smlouvu, uzavřeli již v roce 2010 tehdejší prezident Václav Klaus s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou o společném užívání katedrály sv. Víta.

Svůj záměr Šlechtová zdůvodňuje „nedůsledným a nedokonalým řešením zvoleným v případě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi“ z roku 2012.

A pokud jde o vyvlastnění za náhradu, nevidí v tom ministryně žádný problém. Je to možné ve veřejném zájmu na základě Listiny základních práv a svobod.