Proti rozšiřování parazita neexistuje žádný prostředek a nezbývá, než pravidelná údržba stromů, což je ale poměrně nákladná záležitost.

„Je to opravdu rok od roku horší. Přibývají dokonce i některé druhy dřevin, kde se dříve jmelí nevyskytovalo, například břízy, habry a ořešáky. Jmelí už je i na keřích. Rozšiřuje se i zamořené území, například v Ostravě se dříve jmelí vyskytovalo jenom na okrajích, v poslední době se ale dostává mezi městskou zástavbu a do parků. Nebojím se použít slovo invaze,“ říká dendroložka Eva Mračanská z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Dodává, že přemnožení jmelí je především problém Moravy a Slezska, v Čechách takové problémy nejsou.

Na vině ptáci

Města si s napadenými stromy nevědí příliš rady, protože jejich ošetřování je poměrně nákladné. Parazitickou rostlinu rozšiřují hlavně ptáci, pro které bobule jmelí skýtají zejména v zimním období potravu.

Ptačí trus pak obsahuje semínka z bobulí, které pak na vzrostlých stromech zakládají celé kolonie jmelí. To pak může stromům způsobit velké potíže - jmelí vysává živiny a v případě většího napadení mohou těžké trsy způsobit i lámání větví.

Je to dost náročné. Ošetření je potřeba dělat zvlášť citlivěLukáš Oliva, arborista

Jmelí napadá zejména osamocené stromy, ale také některá stromořadí. „Je to opravdu skoro kalamita,“ říká certifikovaný arborista Lukáš Oliva, jehož firma se zabývá speciálními zásahy na poškozených dřevinách pomocí horolezecké techniky. Obracejí se na něj jak majitelé pozemků s napadenými stromy, tak zejména úřady na Novojičínsku, které patří k nejzamořenějším územím.

Odstraňování jmelí podle něj vůbec není nic jednoduchého. „Je to dost náročné. Ošetření je potřeba dělat zvlášť citlivě, aby si strom po redukci zachoval svůj charakter a pokud možno se s tímto řezem co nejlépe vyrovnal. Slabší větve do pěti centimetrů tloušťky lze odstraňovat, na těch silnějších keříky vylamujeme,“ řekl Oliva.

Podle něj i přes náročnost mají zákroky svůj smysl. „Není důvod stromy se jmelím kácet, zkušené arboristické a nejlépe certifikované firmy si se jmelím poradí a můžou prodloužit životnost stromu o mnoho let,“ dodal Oliva.

Chemie se neosvědčila

Podle Marcely Klemensové ze sdružení Arnika je ovšem rozhodnutí, zda strom ošetřit, anebo pokácet, velmi individuální.

„Znám případy, kdy bylo daleko racionálnější strom pokácet, ale v případech, že jde například o významný krajinný prvek nebo alej, je lepší záchrana. Příkladem je jednostranné stromořadí v Havířově, které se v počtu více než deseti kusů před třemi lety ošetřilo a dnes je vidět, že to byla dobrá volba,“ řekla.

Jak se bude situace dále vyvíjet, je ve hvězdách. Proti jmelí totiž není žádný účinný prostředek.

„Zkoušela se například možnost chemické likvidace, ta se ale neosvědčila,“ říká Mračanská, podle které nejspíš nezbývá nic jiného, než v rámci možnosti napadené stromy ošetřovat a doufat, že si příroda s invazí jmelí nakonec přece jen nějak poradí.