Finanční úřady vybraly v letech 2012 až 2014 na majetkových daních téměř 59 miliard korun. Jen v roce 2014 z nich inkasovaly 19,3 miliardy korun, přičemž ke konci téhož roku nedoplatky na těchto daních dosáhly 3,4 miliardy korun. Největší podíl na těchto nedoplatcích má daň z nabytí nemovitých věcí. V roce 2014 stát z této daně získal téměř 9,3 miliardy korun, nedoplatky ale ke konci stejného roku přesáhly 2,3 miliardy korun.

Většinu tvoří nedoplatky malých částek

"Vymáhání nedoplatků z majetkových daní významně ovlivňuje vysoký počet bagatelních nedoplatků do 5000 korun," uvedl NKÚ. Úřad zjistil, že na konci roku 2014 kontrolované finanční úřady evidovaly přes 105 000 nedoplatků, ze kterých více než tři čtvrtiny tvořily právě bagatelní nedoplatky. Z celkových nedoplatků v hodnotě 1,7 miliardy korun představují čtyři procenta.

Podle NKÚ bude jejich vymáhání složité i v budoucnu, protože Generální finanční ředitelství od loňského listopadu prodloužilo lhůtu pro jejich vymáhání. V krajních případech je tak úřady mohou začít vymáhat až 33 měsíců poté, co vznikly.

Třikrát méně efektivní

Kontrola také ukázala, že stát vybírá majetkové daně v porovnání s ostatními daněmi s třikrát menší efektivitou. V roce 2014 finanční správa za jednu korunu výdajů na výběr těchto daní inkasovala necelých 25 korun. U ostatních daní přitom za stejnou korunu vybrala zhruba třikrát více. "Tento výsledek ovlivňuje zejména výše těchto daní či míra osvobození od daní," míní úředníci.

Podle NKÚ finanční správa spravovala majetkové daně bez zásadních pochybení. Podmínky pro výběr těchto daní se výrazně zlepšily po zavedení systému umožňujícího automatickou výměnu informací mezi finančními a katastrálními úřady.

Příjmy z majetkových daní představovaly v roce 2013 podle OECD 1,38 procenta příjmů ze všech vybraných daní. Ve srovnání s 21 státy Evropské unie je v Česku podíl příjmů z majetkových daní na celkových vybraných daních druhý nejnižší.