U kontrolovaných projektů se stavební náklady na jeden kilometr pohybovaly od 117 do 352 miliónů korun. Od cenového normativu, který by měl sloužit k ocenění nákladů při přípravě stavby, se tak liší až o 156 procent, uvedl úřad.

KOMENTÁŘ DNE:
Poučení z Renziho — Politici EU by si měli vzít z okolností odchodu italského premiéra ponaučení, píše v komentáři Thomas Kulidakis Čtěte zde >>
 Očima Saši Mitrofanova: Hrající si prezident

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ale tento normativ, stejně jako další nástroje pro kontrolu, zda je předpokládaná cena oprávněná, nepoužívala. Ministerstvo dopravy zavedlo závazné používání normativu a dalších kontrolních nástrojů až v únoru 2015.

Na neúměrné prodlužování modernizace upozorňoval NKÚ už v roce 2009, ale situace se nezměnila. Největší průtahy provázejí přípravu projektů. Od zpracování první projektové dokumentace do získání stavebního povolení uplynulo průměrně šest let, u 12 z 37 staveb ještě více. U některých projektů to bylo i více než deset let.

Většina jde z dotací EU

Přípravu staveb prodlužovaly podle kontrolorů především nevyřešené výkupy pozemků a problémy při získání územních rozhodnutí nebo stavebních povolení. Podle NKÚ tuto dobu prodlužovaly také změny v koncepci a v technickém řešení některých staveb ze strany SŽDC.

Do června 2015 se podařilo zmodernizovat z třetího koridoru, dlouhého 329,4 kilometru 71, procent trasy. Příprava a stavba dosud stály 41,6 miliardy korun. Ze čtvrtého koridoru, který měří 179,9 kilometru, je zatím dokončeno 59 procent trati. Příprava a stavba už stály 23,1 miliardy korun. Největší část nákladů na modernizaci financuje EU z operačního programu Doprava a celkem chce ministerstvo z evropských fondů zaplatit téměř 55,5 miliardy korun.