A jak se to františkánům podařilo? Určovací žalobou se domohli rozsudku, podle kterého někdejší řádový majetek musela soukromá firma vrátit státu. Tím se františkánům otevřela možnost dostat jej v rámci restitucí.

Podle informací Práva Nejvyšší soud na konci roku odmítl dovolání firmy Miniland.CZ, která byla od roku 2000 vlastníkem sedmi hektarů lesoparku kolem kláštera, a potvrdil rozsudky okresního i krajského soudu.

Podle mluvčího Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radka Ležatky o vrácení pozemků františkánům rozhodl jak jejich úřad, tak i Státní pozemkový úřad.

„Právní moc tohoto schválení nabyla účinnosti dne 13. února 2016,“ řekl Právu Ležatka. Dodal, že mnichům k získání majetku zbývá jen podat žádost na zapsání do katastru nemovitostí.

Tři stovky žalob

Určovacích žalob církve podaly okolo tří set. V nich se řády, diecéze a farnosti domáhají toho, aby kraje, obce nebo soukromníci vrátili státu zpět původní církevní majetek, protože se domnívají, že ho stát vydal navzdory tzv. blokačnímu paragrafu v zákoně o půdě z roku 1991.

Podle restitučního zákona církev smí žádat jen o majetek, jehož vlastníkem jsou státní instituce. V zákoně je ale paragraf 18, který umožňuje církvím podat určovací žalobu na majetek, který byl vydán navzdory blokaci. Tento paragraf je tvrdě kritizován zástupci krajů a obcí, podle nichž za tyto nemovitosti církve berou paušální náhradu 59 ­mi­liard korun, která se bude vyplácet třicet let a navýšená o inflaci dosáhne až sto miliard.

Františkáni o klášter v Hájku, ke kterému chodila slavná ­ma­riánská procesí, přišli v roce 1950 stejně jako ostatní řády a kongregace. Do roku 1992 ho využívala jako skladiště armáda.

Poté co Federální shromáždění zákonem rozhodlo vrátit církvi některé majetky, vydali vojáci mnichům jen zdevastovaný klášter. Okolní pozemky s lesoparkem nabídli obci Červený Újezd. Ta ho obratem prodala soukromníkovi a od té doby několikrát změnil majitele.

Podle advokáta Minilandu Lumíra Mondoka restituční zákon měl napravovat jen některé křivdy a nevytvářet nové. U soudu uvedl, že jeho klient „řádně a v dobré víře nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem a je již několikátým vlastníkem po jejich převodu státem“.

S tím nesouhlasil soudce Okresního soudu Praha-západ Filip Havrda. Podle něj obrana udělala v roce 1992 chybu. „Umístění pozemků v jinak funkčně uzavřeném areálu spíše vede k závěru, že šlo o pouhé opomenutí státu,“ stojí v rozsudku, který má Právo k dispozici. V tomto závěru soudce utvrdil i fakt, že obrana se snažila o směnu pozemků.

Odvolací krajský soud vedený soudcem Oto Kubešem potvrdil, že obrana převedla majetek v rozporu s blokačním paragrafem, a nic na tom nemění, že majetek několikrát změnil majitele. „Vzhledem k tomu, že převod předmětných pozemků ze státu na obec v roce 1992 byl neplatný, byly neplatné i další převody tohoto majetku,“ uvedl soudce.

Františkáni rozsudek přivítali. Podle vikáře Jana Maria Vianney Dohnala bylo původní rozhodnutí státu vydat pouze klášter nesmyslné. „Byli jsme v kleštích, vždy když jsme v klášteře pořádali například pouti, museli jsme všechny nabádat, aby nevstupovali do lesíka kolem,“ řekl Právu.

Situace byla o to absurdnější, že stát jim v roce 1992 vrátil barokní zeď, která obklopuje park. „Zeď jsme museli opravovat, ale do lesa jsme nemohli,“ dodal. Františkánů je v ČR okolo čtyřiceti a sídlí v klášteře v centru Prahy. Podle vikáře mají v plánu klášter v Hájku opravit k obývání.