„Směrnice říká, jak postupovat v případech, které se dotýkají dětí se silnými vazbami k jiné cizí zemi. Typicky třeba dětí, které nemají – stejně jako děti Michalákovy – norské občanství. Nově by měl Barnevern brát ohled nejen na vztah dětí k Norsku, ale také k zemi jejich původu. Norové de facto přiznali, že zemi původu doposud ignorovali,“ interpretuje směrnici místopředsedkyně TOP 09.

Úřad by podle směrnice neměl rodičům a dětem bránit v používání mateřského jazyka, děti mají mít možnost stýkat se příbuznými a úředníci mají být povinni informovat orgány státu, jehož občanství dítě má.

„Zvlášť důležitý je jasně deklarovaný názor ministerstva, že nelze adoptovat dítě, pokud s tím jeho rodiče, kteří nemají trvalý pobyt v Norsku, nesouhlasí,” konstatovala poslankyně.

Vláda by proto měla zintenzivnit diplomatický tlak na Norsko a svěřit celý případ zkušenému diplomatovi, neboť podle ní „řešení tohoto případu již přesáhlo možnosti Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí”.

Eva Michaláková s právníkem Pavlem Hasenkopfem

Eva Michaláková s právníkem Pavlem Hasenkopfem

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Bratři Denis a David byli Evě Michalákové odebráni v roce 2011 na základě podezření ze zneužívání, které se však nepotvrdilo. Norský úřad Barnevernet letos v říjnu rozhodl poslat šestiletého Davida k adopci, k desetiletému Denisovi ztratila Michaláková rodičovská práva.