"Shodli jsme se na tom, že ČR musí jednoznačně odmítnout nejrůznější nápady na minischengeny. Shodli jsme se také na podpoře evropské pohraniční a pobřežní stráže jako důležitého opatření pro posílení vnější ochrany schengenské hranice," řekl po schůzce premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj na tom panovala výrazná shoda, ne ve všem byla ale stoprocentní.

"O čem jsme diskutovali, byla také potřeba rozlišit mezi muslimy. Pokud má Západ porazit Islámský stát, tak to může udělat jenom tehdy, pokud bude mít spojence mezi umírněnými muslimy a muslimskými státy," podotkl k tomu Sobotka.

Předmětem jednání ale podle něj nebyla jeho názorová přestřelka se Zemanem, kterou vyvolala prezidentova účast na demonstraci 17. listopadu po boku stíhaného šéfa Bloku proti islámu Martina Konvičky. Premiér uvedl, že se k této debatě vrátí s prezidentem spíše až při dvoustranných schůzkám, mezi něž zařadil i tradiční novoroční oběd.

Střediska pro běžence nefungují

Po schůzcce vydali ústavní činitelé společné prohlášení, v němž kladou důraz  na efektivní fungování registračních středisek pro běžence v Itálii a Řecku. Ty podle českých politiků nejsou příliš funkční. Česko je nadále připraveno poskytnout experty, stejně jako technické vybavení, uvedli.

"Ústavní činitelé považují za nezbytně nutné řešit především příčiny vzniku migračních toků v zemích původu migrantů a ne se pouze zaměřovat na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy EU," uvádí se v prohlášení.

Tématem schůzky byl také chystaný summit NATO ve Varšavě, kterého se má jako pozorovatel zúčastnit Černá Hora. Podle Sobotky panuje mezi ústavními činiteli shoda na tom, že by tento balkánský stát měl dostat ve Varšavě pozvánku do aliance.