Shodují se na tom zástupci většiny parlamentních stran, kteří v úterý ve sněmovním petičním výboru debatovali s ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem (ČSSD), náměstkem ministra vnitra Petrem Mlsnou a ombudsmankou Annou Šabatovou o bezpečnostních opatřeních a hranicích omezování lidských práv.

Přitvrzení v legislativě prosazuje výhradně hnutí Úsvit, které už předložilo řadu návrhů zákonů, které ale vláda opakovaně odmítá.

„Náš právní řád je dostatečný,“ prohlásil Mlsna s tím, že česká vláda se nehodlá vydat slovenskou cestou. Zatím se pouze debatuje o evropské směrnici týkající se sběru údajů o cestujících v letecké dopravě.

Za připojení k IS až dvacet let

Mlsna připomněl, že vláda už na jaře probrala analýzu ministerstva spravedlnosti, ze které plyne, že Česko nepotřebuje žádné legislativní změny.

Podle této analýzy, o které Právo informovalo, hrozí např. Čechům, kteří by se zapojili coby zahraniční bojovníci do aktivit Islámského státu (IS) dvanáct až dvacet let vězení, propadnutí majetku, případně výjimečný trest.

Resort spravedlnosti připomněl, že v případě terorismu jde o nejpřísněji postižitelné trestné činy, které se vztahují také na přípravu činu, ale zahrnují mj. i cestování za účelem spáchání, přípravy či účasti na teroristických činech, nebo nábor, poskytování teroristického tréninku a výcvik či účast na nich.

Podle Mlsny by se základních práv nemělo dotknout ani chystané stanovení stupňů ohrožení. O jejich vypracování požádal premiér Bohuslav Sobotka ministerstvo vnitra.

„V současné chvíli nevidím důvod, proč bychom měli měnit zákony,“ uvedla před poslanci Šabatová s tím, že bezpečnost a lidská práva nelze stavět proti sobě. I bezpečnost je podle ní lidské právo.

„Nepůjdu s kulometem na přestupek,“ prohlásila ombudsmanka v narážce na některé názory žádající přitvrzení. Podle Dienstbiera by bylo nejlepší, pokud by k žádnému zásahu do lidských práv nemuselo dojít. A pokud ano, měl by se poměřovat jeho rozsah.