V dokumentu, který má Právo k dispozici, si žalující strana stěžuje na prezidentovu nečinnost. Text žaloby Jana Eichlera, kterého prezident odmítl jmenovat profesorem, a VŠE, která jej navrhla, si můžete přečíst zde.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima uvedl, že důvodem k podání žaloby bylo marné čekání na schůzku s prezidentem a ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD). Ta se měla podle proklamací uskutečnit již v říjnu.

"Zastávám názor, že jednat se má do poslední chvíle. Říkal jsem, že s žalobami počkáme na tu schůzku. Ale když se pořád nekonala, tak jsme to podali nyní," řekl Zima. Nechtěl prý, aby byly žaloby podány v prosinci, tedy v adventním čase.

Mají šanci uspět

Podle ústavního právníka Jana Wintra má žaloba šanci na úspěch. Existuje totiž precedens, kdy soudy daly za pravdu soudcům, které nejmenoval Zemanův předchůdce Václav Klaus. A právě na něj se také žaloba odvolává.

„Podle soudního řádu správního lze podat žalobu na nečinnost prezidenta. I rozsudek Nejvyššího správního soudu, který se týká jmenování soudců, se právě opíral o žalobu na nečinnost,” řekl Právu Wintr.

Prezident nemá prostor na uvážení

Precedentní rozsudek však nařizoval hlavě státu, aby v případě soudců o jmenování pouze rozhodl. Jenže docenti a univerzity se dožadují rovnou jmenování.

Prezident slíbil, že bude dodržovat ústavu a zákony, to znamená, že by měl plnit pravomocné rozsudkyústavní právník Jan Wintr

„Protože prezident nemá podle zákona o vysokých školách prostor pro uvážení, zda jmenovat, či nejmenovat profesora,“ vysvětlil Wintr. Je sporné, zda tomu soud vyhoví, nebo zda jen nařídí prezidentovi, aby rozhodl.

Připomněl, že v případě, že se soud přikloní na stranu stěžovatelů, může prezident proti rozhodnutí podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Pokud by ani tam neuspěl, a přesto jmenování profesorů odmítal, pak by bylo na zvážení senátorů, zda by kvůli tomu na něj nepodali ústavní žalobu.

„Prezident slíbil, že bude dodržovat ústavu a zákony, to znamená, že by měl plnit pravomocné rozsudky,“ řekl Wintr.

„Podle mě nejmenování profesorů není hrubé porušení ústavy, ale zákona o vysokých školách. Ale v momentě, kdy by nerespektoval pravomocný rozsudek soudu, tak by už hrubě pošlapával základy právního státu. To už by podle mě mohl být důvod na podání ústavní žaloby,“ dodal.

Na profesuru čekají půl roku

K podání ústavní žaloby na prezidenta je třeba třípětinová většina senátorů. Pokud ji Senát schválí, musí k ní dát souhlas Sněmovna. O zbavení prezidenta funkce by pak rozhodoval Ústavní soud.

Spor o jmenování profesorů se vleče od května, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací listiny docentům Jiřímu Fajtovi a Ivanu Ošťádalovi, které navrhla na jmenování vědecká rada Univerzity Karlovy v Praze, a Jana Eichlera, jehož jmenování navrhla Vysoká škola ekonomická v Praze.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK řekl, že Zeman profesory nejmenuje vzhledem k vážným důvodům, které ho k nepodepsání dekretů vedly.

Jak Zeman zdůvodnil nejmenování tří profesorů
Jan Eichlerprý před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády. Docent ale předložil lustrační osvědčení
Ivan Ošťádalměl prý před listopadem 1989 kontakty na StB
Jiří Fajtdůvodem jsou informace týkající se Komerční banky, které přinesla MfD. Národní galerie, v jejímž čele Fajt stojí, prý chtěla po bance, která ji sponzoruje, příspěvek na platy zaměstnanců včetně odměny ředitele