Žijete v Německu, klíčové zemi evropské uprchlické krize. Jaká je momentálně nálada ve společnosti a jak na ni reagují němečtí politici?

Těžko říci, protože neexistuje dost spolehlivých informací. Výzkumy veřejného mínění ukazují jasný pokles popularity CDU/CSU a kancléřky Merkelové a na nízké úrovni stagnující preference jejího sociálně-demokratického koaličního partnera. CDU/CSU ztratila proti minulému týdnu 1,5 procenta a pohybuje se okolo 34 procent.

Naproti tomu opoziční strana AfD (Alternativa pro Německo), která migrační politiku vlády kritizuje, poprvé v celé zemi dosáhla na desetiprocentní preference. Tato čísla ukazují jiný obraz společnosti, než jaký zprostředkovávají hlavní tisková a elektronická média.

Je to pouze můj dojem, ale zdá se mi, že se obyčejní lidé na veřejnosti k tématu migrace vyjadřují velmi opatrně, anebo vůbec ne. Faktem jsou naproti tomu rostoucí rozpory uvnitř špičky CDU, v níž se v posledních dnech vytvořil silný tandem ministra vnitra Thomase de Maiziéra a ministra financí Wolfganga Schäubleho, který se staví proti politice kancléřky.

Souvisí s tím podle vás i nejnovější vyjádření ministra vnitra de Maiziéra, že Německo bude vracet syrské uprchlíky do zemí, odkud přišli do EU?

Počet těch, kteří jsou takto vráceni zpět, je zanedbatelný a význam má pouze skutečnost, že se tak de Maiziere a Schäuble vymezili proti kancléřce.

Německý ministr financí už oznámil, že zemi docházejí kapacity pro přijímání uprchlíků. Je to až tak zlé?

Wolfgang Schäuble se dosud projevoval jen velmi málo, nebo vůbec ne. Jeho mlčení však neznamenalo souhlas, nýbrž právě naopak. A to, co zasvěcení již dlouho tušili, se v posledních dnech ukazuje velmi zřetelně. Před pár dny Schäuble použil v souvislosti s migrací slovo lavina – v politicky korektních kruzích tabuizované – a metaforu dotáhl zmínkou o neopatrném lyžaři, který ji vyvolal.

Jestli a jak zlá situace skutečně je, se Němci dozvídají pouze postupně a většinu dlouhodobých důsledků vůbec nelze odhadnout. Příznačné je, že vláda dlouhé měsíce hovořila o osmi stech tisících migrantů za tento rok. V tu dobu již specialisté a bezpečnostní složky počítali minimálně s miliónem.

Mně se nyní, kdy vláda hovoří o jednom miliónu, zdají pravděpodobnější odhady okolo 1,5 miliónu migrantů. Ani toto číslo však nemusí být konečné, protože Německo nekontroluje své hranice tak, aby vědělo, kolik migrantů přichází mimo přechody.

Kancléřka Angela Merkelová nedávno navrhla zpřísnit podmínky azylového řízení a naopak urychlit repatriaci. Uvědomuje si tedy, že na začátku udělala politickou chybu?

Kancléřka jedná již delší dobu z defenzivy jak vůči rozměru migrační vlny, tak vůči rostoucímu odporu uvnitř vlastní strany a německé společnosti. Její aktuální taktické tahy jsou důsledkem jejího stylu vládnutí. Pro ni je dlouhodobě příznačné, že se rozhoduje poměrně velmi pozdě. Tento styl byl také některými českými analytiky považován za důkaz toho, že má strategický plán. Já jsem se vždy přikláněl k těm, kteří se domnívají, že její váhavé rozhodování svědčí spíš o opatrnosti a snaze vyvarovat se jakékoliv chyby a tím i ohrožení své mocenské pozice.

V případě migrační vlny reagovala přes opakovaná a včasná varování bezpečnostních organizací podle stejného vzorce, ale negativní důsledky tohoto rozhodnutí jsou viditelné okamžitě. Rozhodnutí, které zmiňujete, je důkazem toho, že dnes kancléřka jedná z defenzivy a v časové tísni.

Dá se říci, že kancléřka, na jejíž hlavu prší trestní oznámení kvůli přílivu uprchlíků, spěje ke svému politickému konci kvůli migrační krizi?

Každá politická kariéra někdy skončí a nenapadá mě žádný politik, který se vzdal moci dobrovolně. Zdá se, že Merkelovou potkalo to, co se stává dlouho vládnoucím politikům: víra ve vlastní neomylnost a neochota revidovat svoje rozhodnutí. Příznačná je její odpověď na výtky z parlamentního klubu CDU/CSU: „Je mi jedno, jestli mám vinu na přílivu utečenců, ale teď tady prostě jsou.“

EU nedávno oznámila, že migrační krize bude kulminovat až v roce 2017, a že v příštím roce přijdou další tři milióny běženců. Dá se to vůbec zvládnout?

EU říká mnohé a o většině z toho platí, že „řeči se vedou a voda teče“. Nevím, odkud tato čísla pocházejí a na základě jaké příčinné závislosti došli zástupci EU na tři a ne třeba na pět nebo naopak na dva milióny migrantů.

Západoevropské mocnosti se zatím chovají tak, jako by měl právo na vstup do EU každý, v jehož zemi panují nepokoje. Pak je ale potenciál migrantů několikanásobně vyšší. Nejde již jen o „pár“ miliónů, nýbrž o stovky miliónů lidí na celém světě. Odhadovat počty a připravovat tak občany na to, že budou muset přijímat migranty ve velkém počtu a trvale, to není úloha ani národních, ani evropských vůdců. Jejich povinností je v první řadě starat se o občany a stabilitu svých zemí.

Místo toho se ale chovají tak, jako by hodnotový a od něj odvozený právní systém Evropy platil všude na světě a jako by evropští občané měli globální odpovědnost za jeho uskutečnění, respektive důsledky neuskutečnění. Faktem ale je, že západní hodnoty, práva a také blahobyt patří v první řadě občanům tohoto kontinentu, kteří po generace tvrdou prací a disciplinovaností vytvářeli evropský civilizační projekt.

Jakási kosmická představa spravedlnosti a humanismu je sice teoreticky myslitelná, ale není v žádném případě realizovatelná. Není prakticky uskutečnitelné, aby si lidé z méně úspěšných společenských systémů ve statisících přicházeli vyzvednout do Evropy to, co jim chybí. A podle toho se musí evropské vlády chovat.

Česku se zatím migranti spíš vyhýbají. Kdy čekáte, že se tato situace změní? Až přeplněné Německo vyhlásí stop stav?

To není vyloučené. Česká republika má díky zásadové a energické politice vlády při uplatňování mezinárodních dohod mezi běženci „špatné“ jméno. To migranty odrazuje. Až Německo vyhlásí a hlavně prosadí stop stav, tak se s největší pravděpodobností ukáže, že migrantů obecně výrazně ubyde.

Pak se znovu potvrdí to, co se domnívám již od samého počátku migrační vlny, že totiž většina migrantů hledá především ekonomické výhody. Kdyby prchali opravdu o život, tak by totiž mohli zůstat kdekoliv na cestě do Německa.

V zatím hypotetické situaci radikálního ztížení přístupu do Evropy si umím představit, že ještě vzroste tlak na přijetí kvót migrantů ze strany EU. Jsem si jist, že česká vláda se na tuto eventualitu již připravuje ve spolupráci s ostatními středoevropskými státy. Příznivou okolností je to, že polští občané si zvolili vládu, která chápe jak reálnou situaci, tak i skutečnost, že její úlohou je především sloužit vlastním občanům.

Myslíte, že Česko by v případě masivního přílivu ilegálních běženců bylo vůbec schopno tuto vlnu nějak zadržovat?

Již jsem řekl, že neočekávám, že by vlna migrantů měla vzhledem k jejich skutečné většinové motivaci a k zásadovosti přístupu Sobotkovy vlády směrem do Česka rozměry byť i jen vzdáleně srovnatelné s německou situací. Případný pohyb migrantů směrem do Česka by se zvládnout dal. Zmíním jenom to, že ve světě protkaném internetem může dobře posloužit vhodně laděná mediální komunikace k tomu, aby tlak na české území oslabila.

Ale jisté je, že politici budou mít i v budoucnosti šanci ukázat, že opravdu slouží svým voličům a brání je i za použití násilí. Stát neexistuje, když není schopen kontrolovat svoje hranice.

Často se uvádí, že v řadách běženců mohou být i bojovníci Islámského státu. Proč by ale riskovali tak náročnou cestu, když by je sem jejich vůdci mohli vyslat i jinak a pohodlněji?

Domnívám se, že „pohodlnější“ cesty jsou více kontrolované. To, že do Německa vstupuje část migrantů přes zelenou hranici, je pozvánka pro ty, kteří mají vytvořit pátou kolonu – tzv. spáče, které lze podle potřeby aktivovat. Stratégové teroru si tuto příležitost k masové infiltraci území nepřítele samozřejmě nenechají ujít. Obávám se toho, že se o tom přesvědčíme již v příštích dvou až třech měsících.