"Vzhledem ke zdravotním důvodům, kdy není možná účast na jmenovacím ceremoniálu, pověřil pan prezident náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, generálmajora Rostislava Pilce, osobním předáním jmenovacího dekretu panu plukovníku Gablechovi," uvedl Ovčáček. O termínu bude podle něj Hrad informovat, stane se tak ale v nejbližší době. Povýšení Gablecha, který bojoval v Polsku  a ve Velké Británii, doporučila Zemanovi vláda.

Gablech patří mezi poslední žijící české piloty, kteří za druhé světové války sloužili v britském královském letectvu. Rodák ze slovenského Hrachoviště, který nyní žije v Havlíčkově Brodě, je držitelem řady vyznamenání a ocenění včetně Řádu Bílého lva za zásluhy o obranu a vynikající bojovou činnost či polského vyznamenání Komandérský kříž za zásluhy. Vyznamenán byl i na rodném Slovensku, kde ho po jeho útěku označili za zrádce a odsoudili k trestu smrti.

Válečný letec Gablech: Ve válce jsem se nebál, obavy jsem pak měl z lidí

Gablech po studiu na gymnáziu v Novém Mestě nad Váhom nastoupil na podzim 1936 vojenskou základní službu v Piešťanech, posléze absolvoval pilotní školu a působil u polní letky. Po vzniku tzv. Slovenského státu a po okupaci zbytku Čech a Moravy v březnu 1939 přeletěl z Piešťan do Polska.

Kvůli podvýživě v gulagu dočasně oslepl

V září 1939 byl sovětskou tajnou službou na polském území internován, obviněn ze špionáže a odsouzen na pět let nucených prací v sovětských táborech. V roce 1941 byl v táboře v povodí řeky Pečory po vzpouře odsouzen na dalších deset let nucených prací. V gulazích, kde musel vykonávat velmi těžkou práci, zhubl až na 40 kilogramů a z podvýživy dočasně oslepl. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem 22. června 1941 byl jako polský vězeň propuštěn.

V říjnu 1941 dorazil lodí přes Špicberky do Británie, kde se připojil k československé jednotce a vrátil se nakrátko k létání. Kvůli zdravotním problémům ale musel s létáním skončit, dělal pak kontrolora na dráze a poté až do konce války byl řídícím leteckého provozu.

Komunisté poslali hrdinu do pilníkárny

Po návratu do vlasti začátkem srpna 1945 byl pověřen leteckou kontrolou na letišti v Praze-Ruzyni, posléze byl odvelen do Havlíčkova Brodu, kde opět sloužil u letecké kontroly. Po únoru 1948 vykonával několik měsíců i funkci velitele letiště a letecké základny.

Nakonec byl v únoru 1949 z vojenské služby propuštěn. Řadu měsíců nemohl získat odpovídající zaměstnání, než byl přijat do stavebních závodů, kde pracoval jako pomocný plánovač a likvidátor faktur. V roce 1951 byl ale po krátkém zatčení a vyšetřování znovu ze zaměstnání propuštěn. Nakonec byl alespoň přijat do pilníkárny jako účetní, později byl odeslán na horší práci ke kontrole pilníků.