Zatímco na 1244 metrů vysoké nejvyšší hoře Krušných hor Klínovci bylo v šest hodin ráno 12,1 stupně nad nulou, o asi dvacet kilometrů západněji na stanici v Jelení ve výšce asi 890 metrů nad mořem naměřily ve stejnou dobu teploměry mínus 11,5 stupně. Za rozdílem teplot ve výši více než 23 stupně může inverzní počasí, které v tu dobu vládlo.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Zatímco na Klínovec proudil rychlostí půl až jeden a půl metru za vteřinu teplý vzduch od jihu, na Jelení byl klid,“ vysvětloval Rudolf Kovařík, meteorolog ze Šindelové na Sokolovsku, který měření prováděl.

„Za vším je třeba hledat inverzní počasí, které nebylo tentokrát možné jednoduše vidět pouhým okem,“ pokračoval Kovařík. „Tentokrát totiž nebyla inverze opticky oddělená, jak ji většinou známe. Kdy je pod mlhou mráz a nad mlhou teplo,“ dodal meteorolog.

Podobná situace naposledy před dvěma lety

Kovařík, který pozoruje počasí v Krušných horách několik desítek let, se pozastavuje nad rozdílem teplot. „Obě místa jsou od sebe vzdálená jen asi dvacet kilometrů vzdušnou čarou,“ připomněl. Velký rozdíl není ani v nadmořské výšce, pouhé 354 metry.

„Naposledy jsem větší rozdíly teplot jako dnes pozoroval před dvěma lety, ale to bylo na Klínovci minus sedm a na Jelení plus osm stupňů. Nyní naměřený rozdíl teplot je opravdu extrémní,“ uzavřel.