Článek
„Od začátku roku spadlo proti dlouhodobému průměru o 145 milimetrů srážek méně. To je o 145 litrů vody na čtvereční metr méně,“ řekla Právu v pondělí Dagmar Honsová z pražského Meteopressu.
Dodala, že proti dlouhodobému průměru mělo od ledna do konce října napršet 526 mm srážek, ale spadlo pouze 381 mm. V důsledku toho jsou přehrady a hlavně vodní toky ve vodním deficitu, průtoky řek jsou nízké a někde dokonce odkrytá místa břehů zarůstají trávou.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Obdobně je tomu i v podzemních vodách. „Objem chybějící vody závisí zejména na konkrétních biologických podmínkách každé lokality,“ sdělil Právu Jan Daňhelka, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.
Pokud by srážky zůstaly stejné jako nyní, tedy malé, znamenalo by to méně vody v půdě a poté i v podzemních vodách
Dodal, že zatímco někde může stavu podzemních vod pomoci i třeba 20 mm srážek, jinde se podobná suma srážek vůbec na jejich stavu nemusí projevit.
„Navíc z tohoto hlediska nejsou tak významné současné srážky jako spíše průběh zimy, kolik bude sněhu, jak bude tát, jestli bude půda zamrzlá. Důležité pro další rok tak bude, nakolik se podzemní vody naplní v březnu a v dubnu příštího roku,“ uvedl.
Zima má být mírná
Podle něho je budoucnost z hlediska srážek nejistá. „Každopádně platí, že při vyšší teplotě vzduchu by byl i vyšší výpar, a pokud by srážky zůstaly stejné jako nyní, tedy malé, znamenalo by to méně vody v půdě a poté i v podzemních vodách. Ale to, jak budou vypadat následující měsíce a roky z hlediska srážek v ČR, není možné určit,“ informoval Daňhelka.
Podle dlouhodobé předpovědi má listopad být teplotně průměrný, ale srážkově opět podprůměrný. To znamená, že srážkový deficit se ještě více prohloubí.
A jaká bude zima? „Můžeme si pomoci pouze klimatologickými modely, které vydávají velká meteorologická centra v USA a v Anglii,“ uvedla meteoroložka Honsová.
„Právě Climate Forecast System (CFS) vypočítává pro střední Evropu nadprůměrné období měsíců prosinec, leden a únor. Tedy zimu v nižších polohách víceméně na blátě s převažujícím západním oceánským prouděním, které by mělo přinášet srážky, do hor sněhové,“ řekla.
Dodala, že lidové pranostiky, kterými se ale jen těžko můžeme řídit, říkají, že pokud v září uhodí hrom, což letos bylo často, bude v zimě zavátý každý strom.
„Podle této pranostiky to vypadá na studenou zimu,“ dodala Honsová.
Vláda se chystá na změnu klimatu
Na změnu klimatu se chystá i vláda. V říjnu schválila strategii a podle ní by měl do konce roku 2016 vzniknout soubor opatření pro přípravu Česka na změnu klimatu.
V Česku by se totiž měla do roku 2030 zvednout průměrná roční teplota vzduchu o jeden stupeň Celsia a změní se i srážky. Na to má v souboru opatření reagovat například resort zemědělství, ale i ochranáři přírody, hydrologové, správci vod apod.
Mají se realizovat všechny přírodě dostupné postupy, které pomůžou zadržovat vodu v krajině a zmírnit erozi půdy. Například budování malých vodních nádrží, zavlažovacích systémů apod.
Chybí krizový plán
Podle expertů dosud chybí krizový plán pro případ sucha, který by například umožnil regulovat odběry vody a stanovoval pravomoci úřadů. Je také třeba vytvářet nové náhradní zdroje vody, a nikoli zvyšovat poplatky za odběr podzemní vody, což chystá ministerstvo životního prostředí.
„Jako hlavní nástroj překonání zdrojových potíží vidíme výstavbu poldrů a přehradních nádrží, které v případě přebytku povrchové vody dokážou dotovat zdroje podzemní vody, a vytvářet tak zásoby na kritická krizová období sucha,“ uvedl předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR František Barák.
Barbora Tomčalová ze Svazu měst a obcí upozorňuje na to, že Česko na rozdíl od krizového plánu pro případ záplav nemá podobný scénář pro sucho.
Podle ní by měl umožnit v důvodných případech odběr pitné vody nad povolené limity, omezení dodávek vody vybraným podnikům nebo stanovení pravomoci úřadů.