„Je potřeba si uvědomit, že populace lidí v severních Čechách je poškozena kvůli znečištění ze 70. a 80. let. Ponese si to stále v sobě i přesto, že se to v poslední době výrazně zlepšilo, dopad se přenáší i na další generace," řekl genetik Radim Šrám z Akademie věd ČR. Pro Ústecký kraj by se podle něj měl vytvořit plán modernizace výroby a nemělo by se jít cestou těžby uhlí.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle poradce asociace Zeleného kruhu Daniela Vondrouše měla vláda možnost rozhodnout o české energetice koncepčně a modernizovat ji, nyní ale konzervuje její fosilní charakter. Také analytik společnosti Glopolis Vojtěch Kotecký nepovažuje za správné, aby vláda dále uhelné doly rozšiřovala.

Těžba již spolkla 300 kilometrů čtverečních

„Už zkonzumovaly 300 čtverečních kilometrů krajiny v Podkrušnohoří a neměli bychom jim obětovat víc. Nicméně v tom, jak byla debata postavena, to je pravděpodobně nejlepší řešení, jak to mohlo dopadnout," konstatoval. Zdůraznil, že u dolu ČSA se po 12 letech debat konečně rozhodlo, že se limity neprolomí.

Dalších čtyřicet let těžby. Limity na Dole Bílina padnou

Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh vítá, že vláda nepodlehla tlaku uhlobaronů a ochránila alespoň domovy lidí před rypadly. Je to prý vítězství pro obyvatele Litvínova, Horního Jiřetína, Černic i pro ekologické organizace. Zachování limitů na ČSA zachrání podle něj stovky pracovních míst vázaných na prosperující obce.

„Od sebevědomé vlády bych však očekával, že zadá převedení uhlí do nebilančních zásob a jasně řekne, že udělá vše pro to, aby se energetika zbavila fosilních paliv," reagoval.

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Aliance pro energetickou soběstačnost už vládu vyzvala k útlumu uhlí při tvorbě nové energetické koncepce. Rozšíření těžby podle ní znamená větší množství emisí a menší důraz na moderní bezemisní technologie. Výkonný ředitel aliance Martin Sedlák řekl, že rozhodnutí vlády je sice částečnou úlevou pro obyvatele Horního Jiřetína, z pohledu moderní energetiky a především ochrany klimatu však rozšíření dolů na Bílině nedává smysl. ČR půjde podle něj opačným směrem než světové trendy.

Někteří chtěli větší prolomení

S krokem vlády souhlasí někteří politici, pro je například prezident Miloš Zeman. „Je dobře, že vláda v této věci nepodlehla nátlaku ze strany aktivistů," sdělil Zemanův názor mluvčí Jiří Ovčáček.

Další jsou s rozhodnutím spokojeni jen částečně, volali po větším prolomení, které by znamenalo bourání obce Horní Jiřetín. "Jen se ptám, proč je (rozhodnutí) polovičaté? A co důl ČSA?"  řekl poslanec ČSSD za Ústecký kraj Jaroslav Foldyna.

Podobný názor má i hejtman Ústeckého kraje  Oldřich Bubeníček (KSČM)

Původně zvažované varianty
1Ponechání limitů stanovených v roce 1991, tj. bez dalšího rozšiřování těžby a dopadů na obce.
2Prolomení limitů na dole Bílina umožňující pokračování těžby do roku 2055. Bez dalších dopadů na obce.
3Prolomení limitů na dole Bílina a dílčí prolomení limitů na dole ČSA, což by si vyžádalo zbourání jižní části obce Horní Jiřetín.
4Prolomení limitů na dole Bílina i ČSA, které by znamenalo kompletní zbourání Horního Jiřetína i Černic.