„Homosexualita sama o sobě není důvodem k vyloučení z dárcovství, tím je sex mezi muži,“ řekla Právu Daniela Dušková, primářka transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. S tím souhlasí i primář stejného oddělení Thomayerovy nemocnice v pražské Krči Petr Turek, který upřesnil, že ne každý může krev darovat.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Rozhodující je vystavení riziku, eventuálně rizikové chování, tedy aktivity, které vedou ke zvýšenému riziku získání krví přenosné choroby,“ dodal. Mezi tyto aktivity se ovšem počítá mezi jinými i pohlavní styk mezi muži. Pokud chtějí darovat krev, pak musejí čekat dvanáct měsíců po posledním sexu.

Otázky, zda se muž miloval s člověkem stejného pohlaví, přitom zkoumá pouze dotazník, přičemž pravdivost odpovědí nikdo neprověřuje. Je tedy na dárci, jestli bude upřímný, či některé skutečnosti zamlčí.

Předseda krajské gay organizace Jihočeského kraje byl zároveň nositel zlaté plakety dárce krveJiří Hromada

Právem dotázaní homosexuálové se shodli, že daná otázka na rizikové chování je natolik odradila, že prostě odešli bez toho, aby jakkoli přispěli. Ačkoli se jedná o muže, kteří partnery nestřídají, dotazem se cítili dotčeni.

Lžou do dotazníků?

Někteří gayové ovšem i přesto chtějí pomoci, ačkoli to pro ně znamená sexuální odříkání či zatajování určitých skutečností. Například na internetu se v poradně na stránkách www.nakluky.cz muži radí, jestli mají přiznávat, že se milují s muži, nebo jestli mají pro svoji ochotu pomoci dárcovstvím i lhát.

Podobné zkušenosti má i bývalý gay aktivista a herec Jiří Hromada, který již před lety upozorňoval, že dotazník je nefunkční. „Dám vám jediný příklad, který nás rozesmál. Předseda krajské gay organizace Jihočeského kraje byl zároveň nositel zlaté plakety dárce krve,“ řekl Právu Hromada.

Zároveň vysvětlil, že tehdy krev odebírali pracovníci krajských hygienických stanic, kteří dárce znali a věděli, zda žije věrně dlouhá léta s jedním partnerem, nebo je promiskuitní.

Změna k lepšímu

Ještě před lety přitom homosexuálové nemohli dávat krev vůbec. Někteří tedy nynější změnu kvitují s povděkem. „V minulosti to bylo tak, že když měl muž styk s mužem před patnácti lety, tak nemohl darovat krev, dneska je tam jenom roční pauza,“ sdělil lékař z Domu světla Ivo Procházka.

Upozornil, že styk není nijak definován. Riziko přenosu pohlavních chorob totiž hrozí především při análním sexu. Při dalších sexuálních praktikách, jako je například orální sex, je riziko menší, při vzájemné onanii či mazlení je pak hrozba přenosu nějaké choroby minimální.

Některé věci logiku nemají. Vznikaly postupně a některé jsou značně historicképrimář Petr Turek

Hromada rovněž podotkl, že podle něj není riziková homosexualita, protože muži mohou být věrní, ale problematická je promiskuita. Ta spadá i pod další rizika, která představují cestování do exotických krajin či prostituce nebo také podstoupení tzv. krvavých výkonů, mezi něž se řadí i tetování, piercing či akupunktura a injekční užívání drog.

Potetovaní nesmí darovat půl roku

Podle jednotlivých kategorií pak dárci nesmí dávat krev po určitou dobu. Například nitrožilní uživatelé drog nesmějí dávat krev až do konce života. Lidé, kteří si nechají vyhotovit tetování či propíchnout nějakou část těla, si pak musejí dát do dalšího darování šest měsíců pauzu. U cestovatelů se rozlišuje, do jaké oblasti jede, a podle toho se i určuje doba, po kterou nesmí darovat krev.

Lékaři sami uznávají, že některá opatření jsou už nyní lehce přežitá. „Nutno přiznat, že některé věci logiku nemají. Vznikaly postupně a některé jsou značně historické,“ zdůraznil Právu Turek.

„Podle mne piercing ani tetování do této kategorie už dávno nepatří. Většinou se to provádí v kultivovaných podmínkách, v kontrolovaných salónech,“ dodal. Při testování krve je totiž každý vzorek prověřen, ale někdy se infekce neodhalí ihned, a proto je potřeba zavedení určitých lhůt od uplynutí rizikového chování.

Česko bylo podle něj jednou z prvních zemí, která zařadila homosexuály zpět mezi dárce, a to už téměř před dvaceti lety (zhruba v roce 1996). Velká Británie k tomu přistoupila až v roce 2011, Francie otevřela diskusi na toto téma dokonce teprve předloni.