Starostové, vědomi si toho, že se školou odcházejí z obce mladí lidé, a tedy i budoucnost, se však nechtějí vzdát. "Každý rok ubývá na základních školách zhruba 30 tisíc dětí, ale počet učitelů a kapacit se příliš nemění. Když je ale v základní škole například jen 80 dětí, pak její zřizovatel platí na jedno dítě obrovské náklady. Aby byl provoz ekonomický, minimální počet je aspoň 150 dětí. Je potřeba síť škol tomu přizpůsobit," tvrdí náměstek ministryně Václav Pícl.

Resort nemůže zřizovatelům škol, kterými jsou kraje a obce, shora nařídit, aby počet škol snížili. Bude je ale k tomu nutit nepřímo, tím, že změní způsob financování. "Od září chceme zavést normativ, který by odrážel, že počet dětí značně poklesl. Kraje od nás budou dostávat finanční prostředky podle počtu žáků v minulém školním roce. S kraji jsme už jednali," vysvětlil Pícl.

Peníze půjdou víc za žákem

Tím ale změny nekončí. Prostředky půjdou podle ministryně Petry Buzkové mnohem více za žákem, než jak je tomu dosud - ministerstvo je bude rozepisovat podle toho, kolik má který kraj dětí v jednotlivých věkových skupinách. "To znamená, že se už nebudeme bavit s kraji na úrovni - ty máš víc škol, tak musíš dostat víc peněz, a ty máš zase méně škol, tak dostaneš méně. Bude to podle žáků, ne podle počtu škol. A kraje musí zvážit, zda a jak budou síť škol redukovat," varovala Buzková.

Pokud si budou chtít nechat dosavadní počet škol, musí si přidat peníze ze svých rozpočtů. Ministryně ale ujistila, že nepůjde o radikální řez z roku na rok. "Byl by to velký problém pro kraje, které mají dražší sítě škol, než budou schopny financovat podle nového rozpisu. Dohodli jsme se proto, že budeme na nový systém přecházet postupně s tím, že bude završen do konce roku 2005. Kraje tak mají čas," slíbila Buzková.

Kraje chtějí přesun peněz

Někteří hejtmani ale tvrdí, že za současné situace nejsou kraje motivovány k tomu, aby počet škol redukovaly. Volají po změně, kterou prosazuje ministerstvo financí, ale školské odbory a ministryně ji odmítají. Totiž aby se prostřednictvím zákona o rozpočtovém určení daní rozhodování o penězích pro školy a o platech učitelů přeneslo na kraje. "Když to zůstane vše po starém, proč redukovat? Nemáme k tomu motivaci. Kdybychom ale v ruce drželi i prostředky na mzdy, je to něco jiného. Když potom provedeme optimalizaci sítě škol, ušetříme finanční prostředky a můžeme je rozdělit mezi učitele," tvrdí hejtman Libereckého kraje Pavel Pavlík.