Od té doby, co se naučila abecedu, se také zamilovala do literatury a tajně doufala, že se psaním a čtením bude v budoucnu i živit. No a nakonec se jí to povedlo.

Po studiu českého jazyka a literatury na Filozofické fakultě Ostravské univerzity se v roce 2012 vydala do Londýna, kde začala učit na jazykových školách češtinu pro cizince.

Teď se v České škole bez hranic věnuje výuce dvojjazyčných dětí a v Českém centru Londýn učí češtinu dospělé Brity. A právě pro ně mladá talentovaná Češka stvořila česko-anglickou knihu o malém plyšovém medvídkovi Karamelovi.

Nápad přišel při vyučování

V nakladatelství Bilitera, které založila v Česku společně se svými přáteli Blankou Jaurisovou a Romanem Martinkou, knížka vyšla v polovině srpna.

„Myšlenka na napsání česko-anglické knihy vznikla během vyučování a několik měsíců pak důkladně uzrávala. Při výuce dvojjazyčných dětí se totiž často setkávám s jedním zásadním problémem. Je velmi obtížné najít českou knihu, která by je doopravdy zaujala,“ vysvětlila Právu Michaela.

Kniha „My name is Karamel. A bydlím v Londýně“.

Kniha „My name is Karamel. A bydlím v Londýně“.

FOTO: archiv Michaely Sanytrové

Dodala, že česko-anglické dítě je schopno přečíst si v angličtině Hobita, ale jeho úroveň češtiny vystačí sotva na našeho Krtečka. „Chtěla jsem proto vytvořit knížku pro děti, které se učí česky, ale i pro ty, které se učí anglicky. Nejedná se o zrcadlový text, kterých v Česku existují desítky. V knize se čeština přirozeně prolíná s angličtinou a kopíruje tak jazyk bilingvních dětí,“ líčila mladá autorka.

Psala cestou metrem

Kniha My name is Karamel. A bydlím v Londýně je o plyšovém medvídkovi, který se narodí z dětských snů v Londýně a zpočátku neumí říct ani slovo anglicky. Při putování britskou metropolí se učí nejen angličtinu, ale také poznává místní tradice a nachází nové kamarády, se kterými samozřejmě prožívá spoustu legrace.

„V české škole v Londýně totiž existuje tradice putovního plyšového zvířátka, které si děti ve třídě každý týden předávají. Odtud tedy mám nápad knihy, kterou jsem psala zhruba dva roky při cestování anglickým metrem,“ zavzpomínala Sanytrová, která má navíc i výtvarný talent, takže si knihu sama ilustrovala. „Kniha napodobuje dětský zápisník plný kreseb, ústřižků a poznámek. Je to taková koláž poskládaná z medvědích zážitků.“

Mladá učitelka přiznává, že měla o Anglii, když tam odjížděla, spíše klasické romantické představy. „Samozřejmě jsem se chtěla naučit dobře anglicky, ale také pít čaj s mlékem, poznat nové lidi a kulturu a hlavně se přestat všeho bát,“ usmívá se. Člověk si podle ní po příjezdu do Londýna uvědomí, jak se v Česku, a zejména na Moravě, žije krásně pomalu.

„Život v britské metropoli je hektický. Člověk tady může dosáhnout všeho, po čem touží, ale stojí to hodně sil. Lidé se tady taky méně bojí a jdou si za svým cílem. Před třemi lety jsem sem přijela jako nejistá holka z Moravy, dneska už se nezaleknu skoro ničeho,“ líčila dále Michaela, které nejvíce z domova chybí trhání ovoce ze stromu, chození na houby, babiččiny knedlíky či české divadlo a humor.