„Důvodů je široká paleta. Hlavním důvodem je, abychom nebrzdili lidi politickou příslušností v možnosti jít jinam,“ řekl Právu Kohout a potvrdil informaci, kterou v úterý přinesla MF Dnes. Dobrovolně se prý nikdo členství vzdát nechtěl.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Je to srdcová záležitost. Zůstala tam parta lidí, která přežila veškeré štvanice, dehonestační kampaně. Je to pro všechny těžké. Ale do budoucna není možné takto pokračovat,“ dodal Kohout s tím, že členové bývalé strany VV budou nadále členy alespoň Věcí veřejných – spolku.

Prý bez dluhů

Jeho předsedkyní bude poslankyně Olga Havlová, která se ucházela i o post šéfky hnutí Úsvit – Národní koalice, řadovými členy pak sám Kohout, ale i třeba bývalý místopředseda VV Vít Bárta nebo expředseda Radek John. Členové budou moci za toto politické sdružení kandidovat v komunálních volbách. Kohout teď čeká na rozhodnutí ministerstva vnitra o zrušení VV.

„Přecházíme na undergroundovou verzi. Provoz politické strany stojí docela dost peněz,“ vysvětlil. Podle Kohoutova mínění by po VV neměly zůstat žádné dluhy. „Ale stoprocentně vám to nikdo neřekne. Může přijít nějaká zbloudilá smlouva,“ uvedl.

Věci veřejné prorazily do celostátní politiky v roce 2010, když získaly 10,9 procenta hlasů ve sněmovních volbách. Následně složily vládu s TOP 09ODS. Po rozbrojích uvnitř strany kabinet opustily a zůstala v něm jen jejich „odnož“ pod značkou LIDEM.