V podnicích, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své zaměstnance práci na plný úvazek, by se díky kurzarbeitu pracovalo tři nebo čtyři dny v týdnu. Zaměstnanci by pak dostávali minimálně 70 procent ze mzdy, přičemž 50 procent by hradil zaměstnavatel a dvacet procent stát.

Novinka by měla zamezit nadměrnému propouštění. Návrh, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), bude podle ní výhodný jak pro zaměstnance, tak firmy i stát.

Marksová: Stát ušetří na dávkách

Lepší je totiž podle ní chodit do práce a vykonávat alespoň nějakou pracovní činnost, než být registrován jako nezaměstnaný. Firmy si navíc podle ní udrží kvalifikované a zaučené zaměstnance. Pro stát vidí Marksová výhodu v tom, že ušetří na vyplácení sociálních dávek pro lidi bez práce.

Podniky o kurzarbeit budou žádat přes úřady práce. Individuálně jejich žádosti posoudí vláda.

Stát může poskytnout příspěvek ve výši 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora se podnikům bude vyplácet nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.

Opozice návrhu vytýkala, že znevýhodňuje malé podniky oproti velkým firmám a vytváří mezi nimi nerovnost. Senátoři však opatření v rámci novely zákona o zaměstnanosti posvětili a nyní návrh poputuje k prezidentovi.