Cílem věcného záměru zákona o evidenci obyvatel, který ministerstvo vnitra na začátku července poslalo do vlády, je zavést povinnost hlásit se k pobytu tam, kde člověk skutečně žije.

Změna má podle navrhovatelů už v roce 2018 odstranit možnost ukrývat se před úřady, policií nebo třeba exekutory jen tím, že se dotyčný přihlásí k pobytu na městský úřad, nepřebírá poštu a zdržuje se na neznámém místě.

Také má usnadnit život obcím. Podle místa trvalého pobytu se platí například poplatky za svoz odpadu. Na počtu obyvatel závisí náklady na veřejné služby, které obec obstarává, od dopravní obslužnosti po veřejné osvětlení.

Snazší příprava krizového plánu

Na nepřihlášené obyvatele nezíská finanční příspěvek. Přehled o počtu místních obyvatel je důležitý i při živelních pohromách.

„Je velmi důležité evidovat faktické místo pobytu zejména pro samotné obce. Ty mohou snáze připravovat například krizové plány v případě povodní a obdobných situací. V současné době totiž nevědí, kdo skutečně bydlí v jejich správním území,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Jako místo trvalého pobytu se uvádí příslušný městský úřad automaticky u bezdomovců. Určuje se podle předchozího posledně hlášeného pobytu a kam toto místo úředně spadá.

Jenže podle ministerských odhadů je z lidí přihlášených na radnicích skutečným bezdomovcem jen každý desátý.

„Předpokládáme, že velká část občanů evidovaných na adrese sídla obecního úřadu fakticky někde bydlí. Změna by se proto měla dotknout asi tří set tisíc občanů přihlášených na radnicích,“ odhadla pro Právo Malá.

Na přihlášení budou mít 15 dní

Jenže řada lidí je hlášena mimo své skutečné bydliště i z dalších důvodů. Evidováni jsou často u rodičů, pokud jim majitel odmítl vydat souhlas s přihlášením do pronajatého bytu nebo je nenapadlo si bydliště přehlašovat.

O jejich počtu nemá ministerstvo podle Malé přehled. Souhlas majitele bytu přitom není pro přihlášení k trvalému pobytu nutný ani dnes. Pokud má nájemník uzavřenou řádnou nájemní smlouvu, stačí s ní zajít na úřad a k pobytu v nájemním bytě se přihlásit.

Bez toho nezíská například možnost parkování na modrých zónách nebo umístění dětí v místních školách a školkách. Toto právo zavedl nový občanský zákoník, který začal platit už před rokem a půl.

Aby však zůstala ochráněna i práva majitelů, měla by se podle vnitra v nově uzavíraných smlouvách délka trvalého pobytu vázat k délce pronájmu.

Aby po nabytí účinnosti zákona v roce 2018 nebyly úřady zahlceny, počítá ministerstvo s poměrně dlouhou překlenovací dobou na uspořádání nových poměrů.

„Občanům se navrhuje lhůta tří let, ve které by měli splnit svou ohlašovací povinnost, pokud se jejich trvalý pobyt liší od faktického místa pobytu,“ dodala Malá.

Vnitro počítá s tím, že zhruba od roku 2021 by měl každý na nahlášení změny bydliště na úřadě poměrně krátkou lhůtu 15 dnů. Kdo by změnu včas nenahlásil, tomu by měla hrozit pokuta až 15 tisíc korun.

Co s chataři?

Do zákona se původně měla vrátit i povinnost hlášení přechodného pobytu například chatařů, lidí přebývajících na ubytovnách nebo studentů na kolejích, kteří tráví mimo trvalé bydliště víc než tři měsíce.

V připomínkovém řízení od ní na podnět řady účastníků ministerstvo vnitra ustoupilo, ovšem Svaz měst a obcí ČR na zavedení povinnosti trvá. Připomínka zůstala nevypořádána a rozhodnutí by tak mělo padnout až při projednávání na půdě vlády.