Mezi osmi kulturními památkami, které byly ve středu 8. července 2015 na návrh ministerstva kultury vládou prohlášeny za národní kulturní památky, se nachází tři exponáty ze sbírek Národního technického muzea.

Bürgiho a Habermelův sextant patří k nejcennějším velkým astrometrickým přístrojům z období přelomu 16. a 17. století. Sextanty jsou dokladem vysoké úrovně vědy a konstrukce přístrojů v rudolfinské Praze, která byla důležitou křižovatkou v dějinách astronomie.

Setkali se tehdy vynikající vědci Tycho Brahe a Johannes Kepler se špičkovými mechaniky a hodináři Jostem Bürgim a Erasmem Habermelem. V Praze vznikla díla, která významně ovlivnila vývoj astronomie. Zřejmě díky pozorování za pomoci Bürgiho sextantu sestavil Johannes Kepler zákony o pohybu planet.

„Přístroje sloužily k měření úhlů. K astrometrickému měření mezi astronomickými objekty. Astronom zacílil na dva objekty na obloze a odečítal úhlovou vzdálenost. Potom pomocí sférické trigonometrie, sférické astronomie počítal souřadnice v souřadnicovém systému,“ vysvětlil vedoucí oddělení exaktních věd Antonín Švejda.

Vzácné hodiny

Astronomické hodiny výrobce Engelberta Seigeho jsou unikátním dokladem technického vývoje období 2. pol. 18. století, spojeným s nejmodernějšími poznatky soudobé astronomie. V orloji je zaznamenána sedmá planeta sluneční soustavy Uran, objevená W. Herschelem v roce 1781. Díky planetáriu a dvěma nebeským sférám patří Seigeho hodiny k nejvýznamnějším astronomickým přístrojům 18. století dochovaným v evropských sbírkách.

Astronomicko-geografický orloj má díky složitému soustrojí mnoho funkcí, například ukazuje změny polohy hvězd a planet, stav Slunce, nebo měsíční fáze.

Národní technické muzeum má ve správě kromě těchto tří národních kulturních památek i soubor pěti automobilů NW a Tatra, které jsou vystaveny v expozici Dopravy a mezi národní kulturní památky byly zapsány v roce 2006.