Křesťanští demokraté už delší dobu usilovali, aby se křesťanský Velký pátek stal státním svátkem. Novela, kterou navrhla lidovecká poslanecká frakce a ve středu ji posvětila vláda, nyní půjde do Sněmovny.

Tam má podporu drtivé většiny, podepsalo ji 90 zákonodárců kromě komunistů. Souhlas vyjádřil například také předseda opoziční TOP 09 Karel Schwarzenberg a předseda ODS Petr Fiala. Volno by tak mohlo být už příští rok.

„Vláda schválila poslanecký návrh na zařazení Velkého pátku mezi státem uznaný svátek. Lidé si nebudou muset brát dovolenou," napsal na twitterový účet šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Křešťanští demokraté už delší dobu usilovali, aby se křesťanský Velký pátek stal státním svátkem.

Podle lidovců to přispívá k takzvané „family friendly“ politice, protože díky této novince mohly rodiny trávit více času pohromadě.

Dopady na hospodářství by byly zanedbatelné

Velký pátek byl státním svátkem i po první světové válce, v současnosti mají tento den volno například v Německu či na Slovensku.

Podle odhadů by volný den navíc připravil ekonomiku o 0,4 procenta HDP ročně. Jiné odhady jsou ještě nižší, jednalo by se nejvýše o 0,1 procenta, takže dopady na hospodářství by byly zanedbatelné.

V současém českém kalendáři je svátků 13, dva z nich však připadají na shodný den. Dnů pracovního klidu je tedy 12, některé svátky však připadají na víkendy.

Velký pátek je pro křesťany připomínkou ukřižování Ježíše Krista.