Právě tímto argumentem podepřel v dubnu letošního roku své rozhodnutí soudce Okresního soudu v Semilech Slavomil Strnad, když předběžným opatřením odmítl 38letému otci vydat jeho čtyřletou dceru na týdenní pobyt v Londýně při příležitosti svatby dívčiny tety.

Rodiče, matka Češka, otec Švéd žijící v České republice, nikdy nebyli manželé, nějaký čas spolu ale žili a i po rozchodu se dokázali domluvit na pravidelném styku otce s dcerou.

Teprve nedávno se jejich vztah zhoršil a matka, která má dítě v péči, přestala dceru otci vydávat mimo přesně vymezený harmonogram. Kvůli svatbě musí otec pro dceru od soudu získat předběžné opatření, které by matce uložilo dítě na týden vydat.

Styk s otcem má, svatbu nepotřebuje

„Soud je toho názoru, že účast čtyřletého dítěte na svatbě, případně následně na svatební hostině, kde je obvyklé požívání alkoholu, nic kladného nemůže přinést,“ napsal do odůvodnění Strnad.

Dívenka by podle něho strávila několik dní v neznámém prostředí, částečně mezi lidmi, které nezná, a cesta letadlem by ji unavila. Rozhodnutí následně potvrdil i Krajský soud v Hradci Králové. Děvčátko přitom s otcem (a dříve i s matkou) do ciziny opakovaně letecky cestovalo a zná i své příbuzné v zahraničí.

Pochopila bych, kdyby soud použil argument, že chce dceru unést, ale ten tam vůbec nezazněl.advokátka otce

„Soud posuzuje věc z pohledu nezletilé, která se s otcem pravidelně stýká každý lichý týden, kontakt mezi nezletilou a otcem je tedy zachován a případný pobyt na svatbě sestry otce nemůže být pro nezletilou sebemenším přínosem v jakémkoli ohledu,“ uvedl dále soudce Strnad.

„Takhle obecně odůvodněné rozhodnutí vůbec nerespektuje zásadu občanského soudního řádu, že vše se musí posuzovat podle konkrétních skutkových okolností,“ podivil se nad verdiktem advokát Pavel Rameš.

„Kdyby šlo o narkomana, člověka, který byl třikrát odsouzený za násilí, pochopil bych, že není vhodné svěřovat mu dítě. Soud ale nemůže jen tak předjímat, co by bylo kdyby. Takové rozhodnutí je výslovně v rozporu se zákonem,“ míní advokát.

Otec, stavební inženýr, se do Česka přistěhoval, aby byl dceři blíž. Se svým švédským zaměstnavatelem si zde vyjednal práci i za cenu zkrácení úvazku, který mu přesto skýtá na české poměry nadstandardní zajištění.

Jeho sestra se vdává za dlouholetého přítele, s nímž má už dvě děti. Dcera svou tetu, bratrance i sestřenice zná, byli za ní v Česku, komunikují přes Skype. Všichni dospělí příbuzní, kteří se na svatbu dostaví, jsou podle otce vysokoškoláci, lékaři, vědci, právníci a humanitární pracovníci.

Advokátka podá ústavní stížnost

Advokátka Eva Ondřejová, která otce zastupuje, považuje rozhodnutí soudu v Semilech za nezákonné, v rozporu s judikaturou Ústavního soudu a připravuje proti němu ústavní stížnost.

„Pochopila bych, kdyby soud použil argument, že chce dceru unést, ale ten tam vůbec nezazněl,“ uvedla na adresu semilského soudu. „Stejně by nebyl přiléhavý, protože kdyby ji chtěl unést, tak už to dávno udělal, s dcerou byl v zahraničí několikrát,“ podotkla Ondřejová.

Cizí prostředí pro dívenku podle právničky také není problém, příbuzné zná a kromě češtiny mluví švédsky a také trochu anglicky. Matka holčičky, která se s názorem soudu zcela ztotožnila, nechtěla s Právem o sporu hovořit.

Řízení o úpravě péče a styku obou rodičů s dcerou leží u Okresního soudu v Semilech už přes dva a půl roku, aniž by soudce nařídil ústní jednání.