Hlavní obsah

Státní úředník, který přijde o místo, dostane odbytné až dvanáct platů

Právo, Karolina Brožová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zatímco běžnému zaměstnanci zákoník práce zaručuje, že v případě výpovědi dostane od zaměstnavatele jako odchodné jeden až tři platy, úředník si od letošního léta přijde podle zákona o státní službě na troj až dvanáctinásobek své průměrné měsíční mzdy.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

Podle politiků je to spravedlivé – na rozdíl od obyčejného zaměstnance totiž úředníka svazuje řada povinností a zákazů, kupříkladu si nemůže přivydělávat.

Hlavním smyslem zákona, který začne pro úředníky platit letos 1. července, je zabezpečit profesionalitu a stabilitu ve fungování státní správy. Propustit státního úředníka, který bude zaměstnán na dobu neurčitou, proto už nebude zdaleka tak snadné, jako tomu bylo dosud.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Výpověď dostane jen za závažné pochybení, a to po dvou varováních ze strany svého nadřízeného služebního orgánu či v případě pravomocného odsouzení za trestný čin. V tom případě nemá na tzv. odbytné nárok.

Jiné to bude po zrušení pracovního místa. V takovém případě bez prostředků nezůstane.

„Je to poněkud složitější, ale resumé je asi toto: státní zaměstnanec může být až na dobu šesti měsíců zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, protože pro něj nebude žádné vhodné místo. Došlo-li ke zrušení místa kvůli systemizaci, náleží mu odbytné,“ vysvětlil Právu odborník na správní právo Pavel Mates.

Podle délky služby

Jeho výše se odvíjí od doby trvání služebního poměru. Za kratší než tři roky přísluší propuštěnému úředníkovi trojnásobek jeho měsíčního platu, od tří do šesti let přísluší odbytné ve výši šestinásobku platu, od šesti do devíti let přísluší devítinásobek platu a po pracovním poměru delším než devět let získá bývalý úředník dvanáctinásobek platu.

Zákoník práce oproti tomu zaručuje odstupné zaměstnancům za pracovní poměr trvající méně než rok jeden měsíční plat, za kratší než dva roky dvojnásobek měsíčního výdělku a po ukončení alespoň dvouletého pracovního poměru tříměsíční odstupné.

Podle poslanců ústavně-právního výboru Sněmovny je ustanovení spravedlivé. „Zákon klade na úředníky zvláštní požadavky. Státní úředník je při výkonu služby omezen, pokud jde o jinou výdělečnou pracovní činnost a také pokud jde o činnost politickou. V některých případech může být stanovena i konkurenční doložka po skončení služebního poměru, a to na šest až dvanáct měsíců,“ řekl Právu člen ústavně-právního výboru Sněmovny Martin Plíšek (TOP 09).

Stejně na změnu nového zákona nahlíží i jeho kolega z výboru za ČSSD Jan Chvojka. „Je to určitá kompenzace za léta služby pro stát. Ti, co budou vykonávat státní službu, už nebudou spadat pod zákoník práce, ale právě pod služební zákon, který upravuje rozdíly služebního poměru oproti standardnímu pracovnímu poměru. Analogii najdeme například u vojáků z povolání, policistů a hasičů, kteří dostávají výsluhy,“ řekl Právu.

Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik však toto ustanovení kritizuje. „Nemyslím si, že se dá tato výhoda vůči obyčejným zaměstnancům čímkoli zdůvodnit. Já jsem pro zákon nehlasoval, nesouhlasím s ním,“ řekl Právu.

Průměrně 29 tisíc

Průměrný plat úředníků lehce přesahuje 29 tisíc korun. Platy vybraných státních úředníků však porostou možná až o 10 procent.

Státní zaměstnanec se nemusí obávat, že zůstane bez prostředků, ani v případě, že se mu stane úraz. V případě, že kvůli zdravotním potížím nebude moci dále vykonávat svou práci, bude postaven mimo službu šest měsíců, během nichž mu bude vypláceno 80 procent platu. Pokud se pro něj po šesti měsících nenajde  vhodnější zařazení, bude propuštěn.

V případě, že by zaměstnanec byl propuštěn kvůli zdravotním potížím vzniklým při práci, bude mu náležet ještě odchodné ve výši 12násobku jeho měsíčního platu. Stejně se ale o „obyčejné“ zaměstnance stará i zákoník práce.

Služební zákon se bude na úřadech vztahovat jen na některé zaměstnance, respektive na ty, kteří nejpozději do 31. srpna 2015 požádají o přijetí do služebního poměru a budou přijati. „Pokud budou splňovat zákonné podmínky, resp. předpoklady, bude jim vydáno rozhodnutí o přijetí do služebního poměru,“ řekl Právu Josef Holek z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Pokud by dosavadní zaměstnanec tyto předpoklady nesplňoval, a přijat tudíž nebyl, bude na svém místě do 30. června 2017, kdy jeho pracovní poměr zanikne. „Následně mu přísluší odstupné, a to rovněž podle zákoníku práce,“ dodal Holek.

Reklama

Výběr článků

Načítám