Muž žádal od státu odškodnění 18 biliónů za exekutorem zabavenou knihu receptů

Statistikou doslova zacloumala žádost o náhradu škody za exekutorem zabavený text kuchařské knihy z roku 2013. „Dotyčná osoba se domáhala náhrady údajné škody ve výši 18 biliónů korun (státní rozpočet ČR činí zhruba 1,1 biliónu korun – pozn. red.),“ sdělila Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.

„Pán s vážnou tváří tvrdil, že takový by údajně byl zisk plynoucí mu z knihy kuchařských receptů, jejíž text měl na pevném disku exekutorem zabaveného počítače, kde se zároveň měly nacházet údaje o zázračném receptu na cukrovku, který pán také objevil, a poznámky o nalezišti zlata, které shodou náhod objevil také,“ poznamenala mluvčí.

Kde se zlatý důl nachází, si údajně stěžovatel nepamatoval právě proto, že podrobnosti měl poznamenané v počítači, který mu byl zabaven. Soudy jeho nárok neprověřovaly, protože byl nakonec promlčen.

Ve statistice požadavků na náhradu škody tvoří dlouhodobě drtivou většinu (zhruba 85 %) požadavky na náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s trestním stíháním a požadavky na zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudního řízení ve věcech občanskoprávních. Zpravidla jde o částky v řádu stovek tisíc korun.

Mezi běžné případy patří kupříkladu nárok na náhradu nákladů obhajoby a ušlého výdělku po dobu výkonu vazby člověka, který byl následně podané obžaloby zproštěn, nebo nárok na zadostiučinění v penězích za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení.

Mezi případy „podivínské“ řadí ministerští úředníci například žaloby kverulantů, kteří podávají z malicherných důvodů stovky návrhů za sebou. Zpravidla je nejsou schopni ani řádně odůvodnit.

„Jeden z nich vedl či vede nejen s ministerstvem spravedlnosti celkem 536 soudních sporů,“ podotkla Hrochová.

Ředitel odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti Jakub Severa tento týden v Poslanecké sněmovně vysvětloval, jak úředníci dospívají k výši přiznané náhrady.

Tu musí každý žadatel nejprve půl roku uplatňovat na ministerstvu spravedlnosti, než je mu umožněno obrátit se na soud s tím, že mu ministerstvo nevyhovělo.

„Analyzujeme zhruba osmdesát až sto rozhodnutí odvolacích soudů, v nichž bylo odškodnění přiznáno, a přiměřujeme výši odškodnění podobným případům,“ uvedl Severa.

Každý nový rozsudek, jímž soudy pravomocně přiznají náhradu za chybný postup státu vůči občanovi, tak podle Severy automaticky ovlivní způsob, jímž bude vyčíslena výše odškodnění v další kauze posuzované ministerstvem spravedlnosti. Na odškodnění za chyby státních zaměstnanců vyplatí státní pokladna ročně kolem 300 miliónů korun. Jen za nepřiměřenou délku soudního řízení vyplatilo loni ministerstvo spravedlnosti na odškodněních přes 64 miliónů korun.

Celkové náklady na úhradu škod za chyby státních zaměstnanců procházejí rozpočty různých ministerstev a úřadů, takže přesný celkový přehled stát vůbec nemá.