„Řada sběren vymýšlí nejrůznější finty, jak nařízení k bezhotovostnímu vyplácení obejít. Vydávají směnky nebo přecházejí na směnný obchod, třeba za dvě flašky rumu. Tím se krásně odkrývají,“ řekl senátorům Výboru pro územní rozvoj ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). MŽP proto prosazuje další změny v zákonech. Chystá rovněž rozsáhlé razie s policií, zelenou inspekcí a berňákem. Říká tomu malá Kobra.

Podnikají na kriminální bázi

Podle něho MŽP připravuje opatření k tomu, aby tyto triky k 1. září skončily. Brabec je přesvědčen o tom, že „řada sběren byla založena jen proto, aby vykupovaly kradené kovy, a podnikají vyloženě na kriminální bázi“.

Seriózní podnikatel by se podle něho neměl bát pokut. Kriminální výkupny postupují tak, že sběrnu zavřou a za pár měsíců si otevřou s příbuznými novou.

„Jsem proto rád, že se toho aktivně ujalo i ministerstvo vnitra, policie. Chceme rovněž zvýšit i pravomoci obcí, protože ne ke každé sběrně můžeme postavit policajta,“ řekl Brabec.

Zdůraznil, že ve spolupráci s policiíinspekcí životního prostředí (ČIŽP) se v nejbližších měsících zvýší počet kontrolních akcí ve sběrnách kovů.

„Ze společné nedávné kontrolní akce ČIŽP, policie a daňové Kobry bylo ze dvou set provozoven ve stovce něco v nepořádku. Možná budou odebírány i licence,“ uvedl Brabec.

Pokles o 60 procent, ale pořád málo

Zároveň informoval, že s platností vyhlášky klesly krádeže kovů o šedesát procent. Pokles je patrný i v meziročním srovnání. Zatímco během loňského prvního čtvrtletí policie evidovala více než 3600 případů, za letošní první kvartál to bylo přes 2000. Způsobená škoda klesla meziročně z 256 miliónů korun na 102 miliónů.

„Pořád je to ale velmi mnoho. Bezhotovostní vyhláška je proto jen první krok,“ zdůraznil Brabec. Za měsíc podle svých slov vládě navrhne další zpřísnění podmínek pro výkupny surovin.

Analýza MŽP například doporučuje zavést registr majetkových přestupků. Podle ní lze více využívat i stávajících zákonných možností, třeba při porušení zákazu výkupu vybraných kovových předmětů trvale odebrat živnostenské oprávnění k nakládání s odpady.

Obce i například dráhy na zloděje kovů poukazují už mnoho let s tím, že je třeba zarazit, aby výkupny braly například víka od kanálů, kde je očividné, že je někdo ukradl.

Na nich je nejen název města, ale ten, kdo je přiváží, samozřejmě ani nemá doklad o původu. Přesto je výkupny berou do šrotu.

Pro pár kaček rána za miliardu

Pro pár korun, které zloději dostávají, jsou způsobovány obří škody. Podle Policie ČR bylo například jen v roce 2012 spácháno 11 080 krádeží kovových materiálů znamenajících celkovou škodu 445 miliónů Kč.

Rok poté to bylo již 11 786 případů s vyčíslenou škodou 509 miliónů korun. Jednalo se ale pouze o trestné činy. Jednotlivá škoda přesáhla pět tisíc korun.

„Pokud by se k tomu připočetly přestupky a nenahlášené škody, částka škod z krádeží kovů by přesáhla jednu miliardu korun ročně,“ konstatuje v analýze k výkupu kovů pro MŽP autorský kolektiv pod vedením Dagmar Sirotkové z Centra pro hospodaření s odpady.

Česko není jediná země, která chce omezit profit pár lidí na tom, že mnozí sociálně nejslabší rozebírají, na co přijdou.

Hotovostní výplaty výkupnám kovů zakázala například v roce 2011 Francie, před dvěma roky přešla na bezhotovostní režim Velká Británie, od příštího roku se k tomu chystá Slovensko. Na dlaň se nesmí ve výkupnách kovů vyplácet v Maďarsku. V Německu se platí na ruku do tří set eur.