„MZV je natolik specifické, že proti jiným resortům jsou někteří jeho zaměstnanci přímo jmenováni v ústavě, a na to služební zákon vůbec nemyslel. Na problematické pasáže chybí jednotný výklad a vrší se další problémy. Je to tikající bomba, které zatím nikdo nevěnuje příliš pozornosti,“ popsal Právu diplomatický zdroj.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Situaci komplikuje i to, že na problémy neexistuje závazný právní názor, jelikož právní oddělení pod náměstkem ministra vnitra pro státní službu, které má za úkol nejasnosti řešit, teprve vzniká.

Hrozí tak situace, že 1. července, až začne platit naplno služební zákon, dojde k chaosu, a to nejen na MZV.

„Pokud v následujících týdnech nedojde k jednoznačnému a jednotnému výkladu napříč státní správou, pak zřejmě přijdou na řadu soudy, protože se bezpochyby najde někdo, komu se nebude líbit, jak určitý resort vykládá služební zákon,“ dodal zdroj.

Rozhodne ústava, nebo zkouška?

V případě ministerstva zahraničních věcí je jedním z oříšků článek 63 ústavy, podle něhož hlava státu „pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí“, k čemuž ještě potřebuje spolupodpis premiéra.

Jenže může nastat situace, kdy se prezident a vláda shodnou na novém ambasadorovi, který není zaměstnancem MZV, dokonce ho do funkce jmenují, ale jemu se pak nepodaří složit úřednickou zkoušku, jak to vyžaduje služební zákon.

Z Černínského paláce se tak bude muset poroučet, i když bude už jmenovaný jako velvyslanec a bude mít i souhlas země, kde má působit.

Podle odborníka na ústavní právo Jana Kysely povinnost vykonat úřednickou zkoušku tlačí na MZV a vládu, aby velvyslance vybíraly z kariérních diplomatů, nikoliv například z vysloužilých politiků.

Pokud by Klausová na svém místě zůstala zákonu navzdory, zanikne jí služební vztah a ministerstvo jí musí přestat poskytovat plat a další výhodyzdroj z ministerstva zahraničí

„Článek 63 stanovuje nositele kompetence, nikoliv však obsah a podmínky jejího vykonávání,“ řekl Kysela Právu.

„Po mém soudu prezident může pověřovat vedením zastupitelských úřadů ty osoby, jejichž okruh stanovuje služební zákon. Z něj plyne, že musí jít o osoby ve služebním poměru, tedy v zásadě o kariérní diplomaty,“ dodal.

Jenže MZV dosud nemá jasný názor na to, co má větší váhu – zda rozhodnutí prezidenta a premiéra někoho jmenovat velvyslancem, jak stojí v ústavě, nebo předepsaná úřednická zkouška?

Vetřelci odjinud

„Jinými slovy, co má větší sílu? Ústava, nebo služební zákon? Neomezuje to kompetence prezidenta? Ne nadarmo je napříč diplomacií úzus, že velvyslanec je velvyslancem hlavy státu u hlavy druhého státu, “ popsal peripetie diplomatický zdroj.

Další nejasností je, co se stane v případě, že prezident odmítne odvolat velvyslance, kterému už bylo 70 let, což by se mohlo týkat právě Klausové a Evy Filipi v Sýrii.

Podmínka, že lidé, kteří letos oslavili 70. narozeniny, musejí odejít do konce roku do důchodu, se týká napříč státní správou asi sedmdesáti lidí.

„Pokud by Klausová na svém místě zůstala zákonu navzdory, zanikne jí služební vztah a ministerstvo jí musí přestat poskytovat plat a další výhody jako auto, počítač, kancelář. Může vzniknout situace, že už nebude zaměstnankyní MZV, ale bude stále velvyslankyní?“ popsal právní oříšek zdroj.

Na to se podle něj nabalují další otázky: „Znamená to, že tu budou dva druhy velvyslanců – jedni placení z MZV a druzí budou funkci dělat zadarmo z dobré vůle? Nebo je začne platit prezidentská kancelář, když ambasadory pověřuje a odvolává prezident?“

Další vrásky dělají MZV pracovníci, kteří přicházejí z jiných resortů – tedy ekonomičtí diplomaté z ministerstva průmyslu a obchodu či zemědělští diplomaté z resortu zemědělství. Dosud to bylo tak, že je jejich domovské resorty MZV dočasně půjčily, to ale služební zákon už neumožňuje.

Těchto několik desítek lidí se tak stane zaměstnanci Černínského paláce se všemi výhodami, tedy i s možností se hlásit na výběrová řízení jako kmenoví diplomaté ministerstva zahraničních věcí. A to znamená vyšší mzdové náklady, které ministerstvo, potýkající se s rozpočtem nižším než za Karla Schwarzenberga, bude jen těžko pokrývat.