„Na bezplatnou preventivní prohlídku u praktického lékaře má dospělý člověk nárok jednou za dva roky. V tom, jak lidé tento svůj zákonný nárok využívají, jsou ovšem velké rozdíly mezi jednotlivými regiony – zatímco v Praze na prohlídky chodí jen 32 procent dospělých, v Olomouckém kraji se nechává preventivně vyšetřit více než 45 procent lidí,“ řekl Právu mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Malý zájem o preventivní prohlídky pramení podle něho často z mylného názoru, že zdravý člověk nemusí chodit k lékaři. „To je ale nesmysl – řada nemocí v počátečních stadiích nebolí a nepůsobí ani žádné potíže. Když se pak problémy projeví, může být už bohužel na léčbu pozdě,“ uvedl.

Příkladem je dlouho neléčený vysoký krevní tlak, který může vyústit v mozkovou mrtvici, srdeční infarkt či vážné poškození ledvin. Včasné zjištění zhoubného nádoru prsu může snížit úmrtnost až o 30 procent, přesto na následky tohoto onemocnění umírá ročně kolem dvou tisíc žen. „Obecně platí, že prevence nejen zkracuje a usnadňuje léčbu, ale zachraňuje životy,“ sdělil Tichý.

Také u zubaře a gynekologa

Kromě preventivních prohlídek u praktického lékaře mají dospělí nárok také dvakrát ročně na stomatologickou prohlídku a ženy od 15 let věku jednou za rok na prohlídku u gynekologa.

Na systém preventivních prohlídek pak navazují tzv. screeningové programy, které mají odhalit případný výskyt onkologických onemocnění v raném stadiu, kdy lidé nemají žádné příznaky či potíže a kdy je největší šance na vyléčení. Jde o screening nádorů prsu, tlustého střeva a konečníku a nádorů děložního hrdla.

U těchto vyšetření se VZP už druhý rok podílí na projektu takzvaného adresného zvaní – lidé, kteří mají na prohlídky nárok a neúčastní se jich, dostávají pozvánky. Jejich rozesílání může pojišťovna zajistit díky evropským dotacím, které zprostředkovalo ministerstvo zdravotnictví.

Loňský rok ukázal, že se tímto způsobem zvýšila docházka na screeningová vyšetření. Zvát stejným způsobem všechny lidi na běžné preventivní prohlídky by však nebylo ekonomicky reálné.