Daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv mělo letos v červenci v ČR skončit. Za slepou cestu považuje tento program i Evropská komise a nařizuje jeho ukončení ve všech státech Unie nejpozději do roku 2020. Naše vláda jej ale chce až do roku 2020 prodloužit. Proč?
Vysokoprocentní biopaliva jsou na trhu proto, že požadované úspory emisi CO2, které nastavila Evropská unie, se nepodaří naplnit tzv. povinným přimícháváním.

Proto ČR podporuje prodej vysokoprocentních biopaliv na trhu, aby bylo možné tyto cíle do roku 2020 naplnit. I z toho důvodu byl připravený druhý víceletý program. Ten původní měl skončit v roce 2015, ale musí být prodloužen, abychom splnili naše závazky vůči EU.

Po určitém čase se zavedené úlevy musí znovu schvalovat v Evropské unii. Proto bylo nutné tyto podmínky znovu Evropské unii předložit ke schválení a teprve poté bude možné dál uplatňovat snížené sazby spotřební daně na tato vysokoprocentní biopaliva. V dalším navrhovaném období se úleva na spotřební dani snižuje.

Co bude prodloužení programu podpory biopaliv znamenat pro státní rozpočet? Jak se na to díváte z pozice ministra financí?
Nově navržený program sníží podporu proti původnímu programu, tj. od 1. července 2015 by se snížená sazba na směsnou motorovou naftu měla částečně zvýšit a nově zavést i minimální spotřební daň na čisté biopalivo. Jediné číslo, které je jasné, je sleva na spotřební dani pro všechny spotřebitele v České republice ve výši 1,5 miliardy Kč za rok 2013.

Ostatní odhady nemůžeme v tuto chvíli určit, protože bude záležet hlavně na tom, v jakém rozsahu si motoristé budou biopalivo kupovat. Bude také záležet na vývoji cen ropy a ropných produktů. Navíc tím, že bude i toto čisté biopalivo zdaněno spotřební daní, bude pod lepším dohledem celní správy.

Novela zákona je podle opozice šitá na míru firmám ze skupiny Agrofert, které vlastníte, a měly by na ní celkem vydělat asi pět miliard.
Je to lež. Podpora není určena výrobcům, ale distributorům a přes ně jde ke konečným zákazníkům, aby toto palivo kupovali. Firmy skupiny Agrofert podnikají s biopalivy hlavně ve výrobě. Efekt pro skupinu Agrofert je v řádu desítek miliónů korun, a to především díky vlastní spotřebě biopaliv ve vozidlech provozovaných skupinou. Odhadem asi 70 miliónů korun ročně. Základní lživou informací je, že podpora je určena výrobcům – není a nebyla ani v rámci prvního programu.

Díky formě, tj. nižší spotřební dani, ji použije ten, kdo obvykle uvolňuje ropná paliva a biopaliva ze skladu do volného daňového oběhu a kdo tak platí spotřební daň.  A jeho prostřednictvím se dostane ke konečným zákazníkům, jako jsou například České dráhy, dopravní podniky a další přepravci, které má motivovat k nákupu tohoto ekologického paliva které šetří emise CO2.

Kolik na tom tedy vydělají vaše firmy? Sám jste hovořil o celkové úlevě 1,5 miliardy za rok 2013 pro všechny, Miroslav Kalousek přitom tvrdí, že vaše firmy ovládají zhruba polovinu tohoto trhu.
Není to pravda. Podíl prodeje biopaliv z výrobních závodů distributorům a daňovým skladům na trhu všech biopaliv představuje asi 38 procent v roce 2014, přitom skoro stejný objem se do ČR dovezl. Podpora je určená celému trhu, včetně například i těch paliv, která se do ČR dovážejí. A i u dovozu to není podpora zahraničním výrobcům, ale těm, kteří tady toto biopalivo prodají, spotřebitelům a také firmám.

Pokud by fungovala zmatená logika exministra financí, tak by český stát vyplácel nemalou část podpory zahraničním výrobcům, a to se viditelně neděje. Opakuji, úleva není pro výrobce, ale pro distributory a konečné zákazníky – spotřebitele. Agrofert ve svých distribučních skladech a ve vlastní spotřebě biopaliv získá na těchto úlevách zhruba 70 miliónů ročně, jak jsem již několikrát uvedl.

Jaké přínosy bude mít prodloužení programu pro ČR? Odpůrci zákona jsou skeptičtí i k počtu 14 tisíc zaměstnaných. Až v roce 2020 platnost zákona skončí, tito lidé o práci přijdou.
Udržením programu a těchto paliv na trhu plní ČR závazky EU při snižování emisí CO2, která musí dodavatelé ropných paliv v celé EU snížit o 6 procent v roce 2020. Biopaliva jsou největším prostorem pro plnění tohoto cíle. O skončení podpory se bude diskutovat v EU, ale z pohledu zákazníka, tj. motoristy je to jedno.

Pokud nebude podpora například pro tato paliva, velké ropné distribuční firmy budou muset tato paliva prodávat stejně dál a budou je muset na trh uvádět jiným způsobem. Například tím, že zdraží všechny pohonné hmoty. Konkrétní přínos bude v tom, že nadále budeme plnit náš závazek daný EU.

Ten závazek neskončí v roce 2020, jak říká pan Kalousek. Bude pokračovat, jen není jisté, jakým způsobem se na něm budou muset povinně podílet biopaliva první generace. Jisté je, že jejich podíl nebude nulový. Ta zaměstnanost není ve výrobních závodech, ale v zemědělském sektoru po celé republice a existuje od roku 2009, po prvním zavedení tohoto programu do praxe, a pan Kalousek byl přitom a program podpořil. Jen na odvodech ze sociálního a zdravotního pojištění těchto zaměstnanců získáme téměř dvě miliardy korun ročně.

Opozici se nelíbí ani to, že návrh zákona, který pochází z dílny ministerstva financí, vládě předložilo ministerstvo zemědělství v čele s lidoveckým ministrem Marianem Jurečkou. Proč novelu nepředkládá přímo ministerstvo financí?
Je to opět jednoduché. A opět matení pojmů. Je rozdíl mezi Víceletým programem a zákonem, který poté implementuje dopady ze schváleného programu. Program jsem nepsal, jde fakticky o obdobný program, který tu je od roku 2009, takže by ho spíše mohli psát moji předchůdci.

Tento víceletý program do roku 2020, který vláda schválila, dlouhodobě připravovalo a připravil resort zemědělství a ten je také předmětem notifikace.
Ministerstvo zemědělství ho taktéž notifikuje prostřednictvím českého antimonopolního úřadu. Z toho vyplývající dopady do daní potom logicky musí zpracovat ministerstvo financí, stejně jako u úplně každého zákona, který jakkoli zasahuje do systému daní.

Je to stejný průběh jako u každé notifikace. A zpřísnění podmínek, resp. zvýšení daní na směsná biopaliva a daně na bionaftu doporučovalo například i GŘC (Generální ředitelství cel), což je útvar resortu financí.