Dosud mají na náhradu nárok jen přímí potomci původních vlastníků, tedy partneři a děti. Odhady, kolik by musel stát vyplatit, pokud by se změnu poslancům podařilo protlačit, se pohybují od 222 miliónů až po dvě miliardy korun.

I proto s návrhem kategoricky nesouhlasí ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Zásadně nesouhlasím s rozšiřováním okruhu oprávněných osob,“ řekl Právu.

Podle poslanců je ve hře 11 případů, kde původní vlastníci majetku zemřeli v průběhu řízení. Další stovka vnuků a dědiců čeká, zda jim poslanecká novela umožní žádost podat. Na to by měli dostat lhůtu do konce letošního roku.

Pokud by se vyhovělo všem a bylo jim přiznáno odškodnění v plné možné výši, tedy dva milióny korun na jednu nemovitost, pak by to stát vyšlo na 222 miliónů korun, tvrdí poslanci.

Může jít o miliardy

Rozšíření okruhu lidí, kteří by mohli nově žádat, odmítá také ombudsmanka Anna Šabatová.

„K tomu není důvod. Stát má právo určit hranici pro odškodnění, což se stalo. Změnu zákona bychom přivítali jen tam, kdy řízení o náhradu bylo zahájeno, ale výplaty se oprávnění dědici nedožili. Tady by bylo nespravedlivé peníze odpírat,“ řekla Právu. V tom smyslu se obrátila i na ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD).

Důvod k rozšíření okruhu dědiců nevidí ani resort vnitra, který dosud náhrady vyplácí. Některé jeho propočty naznačují, že se částka může vyšplhat až ke dvěma miliardám korun. Je totiž velice obtížné odhadnout, kolik dědiců, i třeba na základě závěti, by se nově přihlásilo. Kdyby se žádosti týkaly tisíce nemovitostí, jako tomu bylo dosud, pak by stát musel vynaložit právě tuto sumu.

Poslanci totiž vycházejí z toho, že počet žadatelů zůstane na 111, což jsou převážně lidé, kteří jsou napojeni na občanské sdružení Podkarpatská Rus, jejichž advokátka se podílela i na vzniku poslanecké novely.

„Poslanci nevzali v potaz to, že vnuků, kteří nejsou v kontaktu s občanským sdružením, může být mnohem víc a že by o vypořádání mohl požádat prakticky kdokoli z příbuzenstva a také ti, kteří již jednou žádali, ale neuspěli,“ upozornil Právo jiný právník. Podle něho je výpočet poslanců velmi podhodnocen.

Rozpočet by zaúpěl

Poslanci také tvrdí, že jejich návrh „nebude mít žádný dopad na státní rozpočet“, protože vlastně jde o peníze, které už byly na toto odškodnění plánovány. Jenže ve státním rozpočtu na to nikdy tolik peněz vyčleněno nebylo.

Od roku 2009, kdy byl schválen původní zákon, bylo vyplaceno přibližně 300 miliónů a vyplatit zbývá kolem dvaceti miliónů korun. Tím by mělo být odškodnění uzavřeno. Lhůta pro uplatnění nároku již vypršela v prosinci 2013.

Majetek, který lidé ze Zakarpatí museli opustit na základě smlouvy se SSSR o postoupení území bývalému Sovětskému svazu, se odhaduje na čtyři miliardy korun.

SSSR poskytl na odškodnění Československu koncem padesátých let 921 miliónů korun. Stát ale tehdy vyplatil jen 13 miliónů, zbytek se rozpustil ve státním rozpočtu.

Poslanci tvrdí, že vlastníků i jejich dětí již žije málo a postupně ubývají. Toho si byli vědomi již tvůrci původního zákona. „Jde o pouhé zmírnění křivd, a nikoli o náhradu za vše, co lidé na Zakarpatské Ukrajině zanechali,“ prohlásila v roce 2009 Hana Orgoníková (ČSSD).