Článek
Podrobný soupis obvyklého vybavení domácnosti včetně osobních věcí, jako jsou prádlo, obuv, povlečení i hračky, studijní literatura, školní potřeby, ale i písemnosti, fotografie, CD a flash disky s osobními záznamy, je součástí novely občanského soudního řádu, kterou bude dnes projednávat ústavně-právní výbor Sněmovny.
Jde o kompilát návrhů z pera ministerstva spravedlnosti a šéfa ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD), který se nechal inspirovat na Slovensku a v Německu.
Zůstane i menší hotovost
A v něm je jasně napsáno, že zmiňované věci „jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí“, tedy z exekuce. Jde totiž o vybavení potřebné k základní hygieně člověka. Týká se to například i zdravotnických potřeb nejen samotného dlužníka, ale i člena domácnosti, který je potřebuje.
Totéž ale platí dokonce i o hotovosti, přesněji o částce ve výši dvojnásobku životního minima jednoho člověka, které v současnosti činí 3410 korun. Takže pokud dlužník má doma necelých sedm tisíc, neměl by mu je podle návrhu exekutor sebrat.
Novela počítá nejen se zákazem zabavení věcí, ale také zvířat žijících v domácnosti, která nejsou chována kvůli výdělku, nýbrž lidem slouží jako jakýsi společník.
Zabavovali neprodejné věci
Součástí návrhu je i upřesnění, že by exekutoři nesměli zabavit věci, které nelze zpeněžit za více než 1000 korun, ovšem Tejc v této souvislosti v úterý připustil, že tento bod návrhu nemá mezi poslanci zatím přílišnou podporu.
V minulosti ale podle něj exekutoři zabavovali věci, které se nedaly prodat ani třeba za tři stovky. Výsledkem byla šikana dlužníka i jeho rodiny, proto se prý snaží prosadit limit jedné tisícovky.
„Samozřejmě pokud si někdo koupí drahou pračku, bude ji mít novou, nezaplatí na základě toho spotřebitelský úvěr, tak už bude možné ji zabavit, protože neodpovídá ceně obvyklé,“ upozornil Tejc.
Povinný videozáznam
Jeho a ministerský návrh také nově zavádí povinnost exekutorů či jejich zaměstnanců nahrávat na videozáznam všechny prohlídky domácností dlužníků, což by mělo zamezit častým sporům o přiměřenosti zásahu vykonavatele exekuce.
Novinkou, s kterou však podle svých dřívějších vyjádření ostře nesouhlasí Exekutorská komora ČR, je také navrhovaný zákaz zabavení, dražby a následného prodeje nemovitosti člověka, který dluží méně než 50 tisíc korun.
„Ochrana by přitom měla být poskytována zejména těm, kteří v předmětné nemovitosti mají své bydliště,“ uvádí Tejc v dokumentu s tím, že již nemusí jít o dům či byt, kde má dlužník trvalou adresu, ale kde prostě skutečně žije.
„Někdo měl dluh dvacet tisíc a přišel o dům. To už nechceme,“ uvedl k tomu Tejc.
Neohlášené kontroly exekutorských úřadů
Zákaz prodat nemovitost se však netýká těch lidí, kteří dluží více lidem, a v součtu to přesahuje zmíněných 50 tisíc. Jenže podle mluvčí komory Petry Báčové je nařízení neprodávat dům či byt při dluhu nižším než 50 tisíc těžko proveditelné a „velmi problematické“.
„Soud (nebo soudní exekutor) totiž předem nezná další věřitele dlužníka a výši jeho dalších závazků,“ konstatovala v lednu v tiskové zprávě exekutorské komory.
Zabavit nemovitost by podle předložené úpravy mohli exekutoři nadále i těm, kdo dluží na výživném anebo na náhradě škody, kterou někomu způsobili ublížením na zdraví či úmyslnými trestnými činy.
Návrh chce také zavést jakési přepadovky, tedy kontroly exekutorských úřadů dohledovými orgány bez předchozího upozornění.
A novinkou by měla být i šance dlužníka ušetřit za náklady exekuce, pokud do třiceti dnů od výzvy zaplatí požadovanou částku. V takovém případě zaplatí exekutorovi jen polovinu z nákladů exekuce. Dluh bude moci uhradit jak v hotovosti, ale nově i z obstaveného účtu.