V Česku pracují Bezpečnostní informační služba (BIS), což je civilní kontrarozvědka, civilní rozvědka Úřad pro zahraniční styky a informace a armádní Vojenské zpravodajství.

Tajné služby nyní mají vládě podle Chovance dát své požadavky. Ministr připomněl, že například BIS klesl v minulých letech rozpočet asi o pětinu, tím klesl i počet zaměstnanců. Zpravodajci hospodařili s částkou 1,1 až 1,2 miliardy korun ročně. V souvislosti se škrty se tajná služba nezabývala například drogovou scénou, poznamenal Chovanec.

Rozpočet BIS by mohl posílit právě asi o 20 procent. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dříve hovořil o desítkách milionů korun, v dlouhodobějším horizontu pak o stamilionech korun.

Tajné služby v centru pozornosti 

Na tajné služby se opět upřela pozornost po teroristických útocích v Paříži. Vláda v pondělí schválila déle připravovanou novelu, která by posílila pravomoci zpravodajců.

Předloha předpokládá, že se prolomí daňové tajemství tím, že zpravodajská služba bude moci žádat informace ze správy daní od Generálního finančního ředitelství. Pro plnění konkrétního úkolu bude moci chtít od telekomunikačních operátorů údaje o jejich klientech.

Zruší se taky zákonné omezení, které umožňuje tajným službám získávat údaje chráněné bankovním tajemstvím výhradně v případech, které se týkají financování terorismu.

Někteří politici zdůrazňují, že při posilování pravomocí tajných služeb je taky nutné posílit jejich kontrolu. Nyní je parlamentní, nespadá pod ní civilní rozvědka.