„Jediným řešením, které povede k účinné regulaci, je povolení odstřelu starších kusů a bachyní. Nyní zákon dovoluje na společných honech střílet jen selata a kusy mladší než dva roky. Individuálně si může lovec vyjednat na odboru životního prostředí odstřel několika starších kusů, ale to nestačí,“ řekl Právu předseda honebního společenství v Ondřejově Václav Pác.

Žádný přirozený nepřítel

Odborníci se shodují v tom, že prasata se přemnožila díky své velké přizpůsobivosti. Navíc v přírodě, která jim nahrává i svými mírnými zimami, nemají žádného přirozeného nepřítele, migrují na velké vzdálenosti a rychle se množí. „Jsou to všežravci a zvyknou si na jakékoli podmínky. Takové přemnožení ale není možné zlikvidovat během jednoho roku, bude to trvat několik let,“ upozornil Pác.

V Královéhradeckém kraji je vypočítán normovaný stav této zvěře na zhruba 700 kusů. Ve skutečnosti jich však uživatelé honiteb loni na jaře nasčítali přes 3,5 tisíce, v roce 2013 dokonce 4072. „V roce 1998 bylo v hradeckém kraji na dva tisíce divokých prasat. Od té doby jejich počty víceméně stále stoupaly,“ řekla Martina Götzová z úřadu Královéhradeckého kraje.

Odlov by se měl zvýšit na 10 000 kusů

Podle vedoucího oddělení lesního hospodářství a myslivosti Kraje Vysočina Jiřího Bartoše se podle výsledků posledního sčítání pohybuje po kraji přibližně 3350 kusů černé zvěře. Přes devět tisíc loni odlovených kusů přitom ke snížení stavu pravděpodobně nevedlo.

„Je třeba si mimo jiné uvědomit, že bachyně může mít tři, pět, sedm, ale i více selat,“ objasnil zdánlivý nepoměr mezi odlovenými a živými kusy Jiří Bartoš. Podle něj by se měl odlov zvýšit minimálně na 10 tisíc kusů.

Chyba lidí

Veterináři i správci honiteb upozorňují na to, že k přemnožení divokých prasat přispívají samotní lidé. „Zejména v chatařských oblastech, například v okolí Slap, lidé vyvážejí na okraje osad či někam k lesu zahradní zbytky a shrabaná padaná jablka a neuvědomují si, že to je pro prasata lahůdka,“ podotkl Duben. Divočáci nepohrdnou ani malými hlodavci, kteří v kompostech a zbytcích od domků a chalup také hodují.

Podle předsedy Okresního mysliveckého sdružení Brno-venkov Zdeňka Sitaře se problém přemnožení černé zvěře týká hlavně těch honiteb, kde se pravidelně neprovádějí preventivní odstřely, i v hospodaření farmářů, kteří obdělávají pole u lesů. „Dneska všichni pěstují jen řepku nebo kukuřici, která se dá dobře zpeněžit. A tato pole navazují přímo na les. Černá tak chodí přímo z lesa do kukuřice. Jak ji potom máte střelit? Řešením by bylo domluvit se s farmáři tak, aby nechávali pruh podél lesa a tam dali obilí. To když se poseče, vznikne pruh, kde můžeme prasata odlovit.“

Jeden z uhynulých divočáků na Tachovsku.

FOTO: Patrik Biskup, Právo

V příměstských oblastech Ústí nad Labem si zase prasata často chodí pro potravu až ke kontejnerům ve zdejších sídlištích. Jejich obyvatelé v takových případech volají myslivce.

„Na odlehlejších místech jsme zastřelili již šest divočáků,“ řekl Právu Bohumil Dufek z mysliveckého sdružení Diana, které se snaží v okolí Ústí korigovat stavy černé zvěře. Od loňského dubna, kdy začíná myslivecký rok, ulovili členové Diany 246 divočáků.

Koordinované hony

O regulaci se pokusili v okolí Mníšku pod Brdy, kde se situace vyhrotila, když se prasata bez ostychu procházela místními ulicemi, dostala se do zahrad a páchala škody na zdejších pozemcích. Kvůli tomu se v okolí Mníšku pořádalo několik koordinovaných honů. „Podařilo se vystřílet několik stovek divočáků. Nyní na podzim poté, co byla posekána pole, se divočáci zase trochu přiblížili k městu, ale nyní to není tak dramatické,“ uvedl Miloš Navrátil z mníšecké radnice.

V Plzni jsou největší obtíže s divočáky v okrajové čtvrti Valcha. Časy, kdy si to tam kňouři špacírovali v klidu po ulicích, budili strach a ničili zahrádky, jsou snad ale už pryč. „Díky intenzivnímu odlovu a také posekání rákosí, které měli jako skrýš, se situace podstatně zlepšila,“ řekl Právu Marek Kůs.

„Pohyb divokých prasat monitorují myslivci. „Naháňky se konají zhruba jednou za dva týdny a počet ulovených kusů slušně stoupá. Jen kolem Valchy a v přilehlých lokalitách se jich podařilo za prosinec odlovit devatenáct,“ uvedl Kůs.

Divočák na nádraží

Scéna skoro jako z  filmu Slavnosti sněženek se v sobotu po poledni odehrála v infocentru v karlovarském dolním nádraží. Malý divočák, který tam vběhl mezi tři vystrašené nádražačky, ale nakonec neskončil na talíři se šípkovou omáčkou ani se zelím, ale vrátil se do přírody. Karlovarští městští strážníci jej v infocentru odlovili jako zatoulaného psa do oka na tyči a vypustili ho u vyhlídky Aberg v centru lázeňských lesů do přírody.

Kvůli bezpečnosti se nesmějí divočáci v lázeňských lesích v bezprostředním okolí Karlových Varů lovit. „V lázeňských lesích se pohybuje spousta lidí, kteří sem přijíždějí za léčbou,“ vysvětlil Krejčí, podle něhož ale není přemnožení prasat v okolí lázní o nic větší než jinde v republice. Každým rokem ale řeší škody v lázeňských parcích jejich správci.

Objevila se nákaza

V souvislosti se zvýšeným odstřelem divokých prasat se může na trh dostat více masa ze zvěřiny. „Něco si koupí honci, něco se dostává třeba na plesy do tomboly a většina jde do výkupu. Každý kus je ale po odstřelu kontrolován. Každý střelec má u sebe plomby a z každého kusu se odebírají vzorky ke kontrole v laboratořích, které jsou v každém okrese. Vyšetření je povinné a z lovu nemůže být žádný kus bez vzorku a průvodního lístku, který jde s kusem až ke spotřebiteli,“ ujistil předseda honebního společenství v Ondřejově Václav Pác.

Veterinární správa varuje před šířením nákazy nebezpečnou Aujeszkyho chorobou, která se u divokých prasat někdy objeví. „Kapacita veterinárních ústavů pro kontroly i při zvýšeném odstřelu je dostatečná, ale neděláme si iluzi, že lovci budou schopni takové množství černé zvěře vystřílet ze dne na den,“ potvrdil provádění kontrol mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Podle veterinářů je nebezpečí přenosu zmíněné choroby už například na lovecké psy. To se ukázalo i loni v prosinci, kdy po nákaze od divokého prasete uhynul kvůli Aujeszkyho chorobě pes na Svitavsku. „Lovci by měli zabránit kontaktu psa s ulovenými divočáky a rozhodně by je neměli krmit vývrhy nebo syrovým masem,“ varoval Duben.