Operace, kterou prováděly dva týmy lékařů, trvala deset hodin a pacientův stav je stabilní. Bez provedení zákroku by byl muž v ohrožení života. Lékaři nicméně upozornili, že přes uspokojivý pooperační stav nemá zdaleka vyhráno.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Lékaři pacientovi diagnostikovali před pěti lety cirhózu jater, kterou vyvolalo autoimunitní onemocnění. Před dvěma lety se začal jeho stav prudce zhoršovat, i obyčejná procházka pro něj byla náročná. Několikrát týdně mu lékaři v nemocnici museli odebírat z břišní dutiny tekutinu, která se mu tam tvořila. V posledním roce se jeho stav zhoršil natolik, že byl zařazen mezi čekatele na transplantaci jater.

Bez operace by muž přežil jen pár měsíců

Z následujících vyšetření vyplynulo, že samotná nová játra jeho stav nevyřeší. Lékaři se proto rozhodli o zařazení k takzvané multiviscerální transplantaci. Pacientovi zbývalo jen pár měsíců života.

Na snímku jsou přednosta kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk (vlevo) a jeho zástupce Libor Janoušek u pacienta po zákroku.

Na snímku jsou přednosta kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk (vlevo) a jeho zástupce Libor Janoušek u pacienta po zákroku.

FOTO: IKEM, ČTK

Po týdnech čekání se objevila možnost získat orgány od dárce, který splňoval přísná kritéria. „Prvním zásadním krokem byl odběr všech orgánů od zemřelého dárce. Takový odběr nebyl dosud v ČR proveden. Všechny orgány bylo potřeba odebrat v excelentní kvalitě, promýt konzervačním roztokem a připravit k vlastní transplantaci,“ popsal zástupce přednosty kliniky transplantační chirurgie Libor Janoušek.

Rozhodovala rychlost

V první části transplantace museli lékaři odstranit pacientovi z dutiny břišní orgány, nechali mu jen ledviny a část tlustého střeva. V druhé části mu transplantovali žaludek, slinivku s dvanáctníkem, slezinu, játra a tenké střevo.

Transplantace střeva byla první v Česku. Dva chirurgické týmy pracovaly deset hodin.

Transplantace střeva byla první v Česku. Dva chirurgické týmy pracovaly deset hodin.

FOTO: IKEM, ČTK

„Výkon musel být proveden co nejrychleji, abychom zabránili poškození odebraných orgánů, současně jsme museli postupovat velmi opatrně, abychom pacienta neohrozili vykrvácením během operace. Dutinu břišní jsme následně nechali provizorně uzavřenou a pacienta v umělém spánku,“ popsal přednosta kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. Dva dny po operaci zkontrolovali lékaři stav nových orgánů.

Transplantace tenkého střeva je obtížná mimo jiné i proto, že jde o největší imunitní orgán lidského těla, a u příjemce hrozí silná reakce organismu na darovanou tkáň. [celá zpráva]

Čeští lékaři se na takový zákrok připravovali několik let.