Senát ÚS v čele s Kateřinou Šimáčkovou v pátek zrušil verdikty soudů a nařídil, aby se věcí znovu zabývaly.

„Stěžovatelka, narozená v březnu 1994, byla po patnáctém roce svého věku několikrát kontrolována revizory při jízdě pražskou MHD bez platné jízdenky. V té době vyrůstala v sociálně komplikovaném prostředí pouze se svou matkou, která byla vážně nemocná. Rodiče byli rozvedeni, stěžovatelka byla svěřena do péče matky, se kterou sdílela bydliště, a s otcem, který žil v jiném městě, nebyla v kontaktu. Matka nedávala stěžovatelce dostatek financí na zajištění osobních potřeb ani na jízdné do školy, pouze vždy slíbila stěžovatelce, že pokuty za „černé“ jízdy vyřídí,“ zrekapitulovala situaci Šimáčková.

DPP se pohledávek zbavil 

Přestože dívka žila s matkou, soudy poslaly platební rozkaz jejímu otci, ačkoli ten se o dceru nijak nestaral a nebyl s ní v kontaktu. „ÚS shledal, že bylo povinností obecných soudů platební rozkaz doručit i stěžovatelce, které v té době bylo již 16 let. Pokud se tak nestalo, platební rozkaz nikdy nenabyl účinnosti,“ upozornila Šimáčková.

Když matka dnes dvacetileté dívky zemřela, teprve tehdy dcera za pomoci pěstounky zjistila, že proběhlo několik soudních řízení, kde soukromé společnosti, kterým dopravní podnik pohledávky postoupil, po ní požadují zaplacení pokut a přirážek. I když okamžitě proti tomu podala odpor, soudy ho zamítly s tím, že na to je pozdě.

Podle ÚS musí soudy mladistvé zapojit do případného procesu a ti musí být o výsledku informováni. „Nezletilé děti musí být považovány za subjekty práv, a nikoli pouhé objekty, o nichž je možno rozhodovat bez jejich účasti,“ dodala Šimáčková s tím, že soud se zabýval hlavně formální stránkou věci a nikoli tím, do jaké míry skutečně dívka mohla za to, že musela jezdit na černo.