„Nezdá se mi to důstojné,“ odpověděl Štěch na otázku moderátora, zda považuje za důstojné současné diskuze politiků o vlastních platech. Pokud se totiž nedokážou na poslední chvíli dohodnout, zvýší se ústavním činitelům mzdy od příštího roku o 26 procent. Plat řadového poslance by tak vzrostl zhruba o patnáct tisíc na více než 70 tisíc korun měsíčně.

„Jsem pro, aby to bylo zvýšení o jedno procento nebo 3,5 procenta a současně udělat pevný mechanismus v návaznosti na platy v národním hospodářství,“ řekl Štěch.

To by pode něj mělo být určitou motivací pro politiky, aby se platová úroveň zvyšovala. Upozornil na to, že zatímco HDP na občana je v Česku na úrovni 80 procent EU, kupní síla měřena na mzdy je asi 45 procent úrovně unie.

Měli čas od jara

Se zafixováním platů politiků k průměrné mzdě souhlasí i místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová. „Abychom tyhle diskuze už v budoucnu nevedli,“ řekla.

Vlastní představu o kolik mají přesně platy stoupnout ale neuvedla, jde podle ní o odpovědnost koalice.

„Vládní koalice na to měla čas od jara, že jsme dnes možná v časové tísni, není naší odpovědností,“ dodala Langšádlová. Štěch reagoval, že za zpoždění částečně mohou například obstrukce opozice kolem služebního zákona.

Podle Štěcha by měl být poměr platů politiků zhruba 2,4 násobek průměrných platů, což je zhruba 80 procent platů soudců. Jednat by se podle něj mělo o zavedení sankcí za špatnou účast na hlasování ve Sněmovně i Senátu.

Náhrady mimo plat mají zůstat

Štěch se nebrání jednáním, že by se část poslaneckých náhrad přesouvala do platu, tvrdí ale že část musí zůstat mimo plat kvůli velmi odlišným nákladům na provoz kanceláře a dopravu v různých místech republiky. Oba diskutující přitom připustili, že v minulosti docházelo ke zneužívání náhrad.

„Já si z náhrad na byt určitě neušetřila, naopak ještě platím experty ze svého platu,“ řekla Langšádlová.

V otázce platů ústavních činitelů vláda původně navrhla zvýšit mzdy prezidenta, členů kabinetu a zákonodárců zhruba o procento, přičemž by se čtyři roky neměnily. Rozpočtový výbor i výbor pro sociální politiku ale na základě dohody poslaneckých klubů navrhly návrat k výpočtu platů podle průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře tak, že příští rok by zvýšení činilo asi 14 procent.

Vedení vládní ČSSD se takový nárůst nelíbí. Koaliční špičky se minulý týden dohodly, že budou jednat i s opozicí, která se k tomu ale nechystá. Výsledný růst platů by měl být nižší než 14 procent. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) mluvil původně o 3,5 procenta, nyní se spekuluje o pěti procentech.