„My jsme ve srovnání s rokem 2013 navýšili sociální výdaje o 890 miliónů. Paní ministryně dostala peněz podstatně víc, než bylo původních 7,1 miliardy korun. Takže jde o to, aby ty peníze rozdělila na ta správná místa,“ zdůvodnil Právu své odmítnutí Babiš.

Na sociální služby budou muset půl miliardy najít kraje nebo obce Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí

Marksová chtěla tento týden požádat vládu o svolení, aby mohla použít resortní úspory, protože ani vyšší suma podle ní nestačí a již letos hrozí některým sociálním službám uzavření nebo výrazné snížení kapacit. Po Babišově odmítnutí ale žádost z vlády stáhla.

Ohrožené děti nebo neslyšící

Ohroženy jsou podle ní třeba služby rané péče, která pomáhá rodinám s postiženými dětmi, odborné sociální poradenství pro zdravotně postižené či osoby ohrožené dluhovou pastí nebo služby pro neslyšící občany.

„V případě, že se tyto prostředky ve státním rozpočtu nenajdou, budou muset ty peníze najít kraje nebo obce,“ řekla Marksová Právu.

Budou muset najít také rezervy na zvýšení platů zaměstnanců o 3,5 procenta, aby jim mohly přidat již od listopadu, protože ministerstvo počítalo, že by z oné půlmiliardy zbylo i na mzdy.

Celkem má resort na sociální služby letos 7,372 miliardy korun. Půlmiliarda by podle Marksové pomohla zajistit péči pro zhruba 15 tisíc jejich uživatelů.

„Sociální služby jsou ze státního rozpočtu dlouhodobě podfinancované. Požadavky ze strany poskytovatelů těchto služeb se ročně pohybují okolo 10 miliard korun,“ uvedla ministryně.

Její úřad prý nechtěl zatěžovat státní dluh. „Proto jsme zvolili variantu disponibilních prostředků z kapitoly ministerstva. Bohužel ale přesuny uvnitř naší rozpočtové kapitoly musí odsouhlasit ministerstvo financí,“ dodala. Babiš ale nekývl ani na tuto variantu.

Žádostí přibývá

Úřad Marksové podle ní již dostal 440 žádostí institucí poskytujících sociální služby na víc než 200 miliónů Kč. Do konce roku předpokládá, že se počet žádostí zdvojnásobí. Služby poskytuje 2695 organizací, převážně ze soukromého sektoru.

Podle ministryně se již některé typy sociálních služeb postupně stávají nedostupnými. Jde například o péči o seniory s Alzheimerovou chorobou, děti s postižením autistického spektra, ale i některé terénní a ambulantní služby.

Podle údajů ministerstva od loňska ubylo již 307 sociálních služeb a nyní jich funguje 5271. „V praxi se tedy může stát, že některé nebudou přijímat nové klienty, výrazně sníží platy svých pracovníků nebo službu zcela uzavřou,“ varuje Marksová.

Na vysvětlení dodala, že hodně poskytovatelů si muselo na své služby vzít úvěr nebo mají jiné závazky, které nebudou moci splatit.

Do tíživé situace se sociální služby dostávají mj. kvůli stárnutí obyvatelstva, což vyžaduje víc kvalifikovaných lidí poskytujících nepřetržitou péči o seniory. Náklady na péči neustále rostou i kvůli daňovým změnám či z důvodu nárůstu cen energií. Zvýšené nároky musí pokrýt poskytovatelé, kraje i obce, ale částečně i klienti.