V plném počtu se 200 poslanců sešlo poprvé a zatím naposledy po loňských volbách na první, listopadové schůzi. Od té doby se jim to již nepodařilo.

Omluvy se adresují šéfovi Sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD). „Nejsem zaměstnavatelem poslanců, nemám oprávnění kontrolovat, proč se omlouvají. Hlavní prací je tvorba zákonů, tudíž omluva ‚z pracovních důvodů‘ by měla být výjimečná,“ řekl Právu.

Na pokuty nejsou pravidla

Ani písemná omluva neznamená, že absentéři přijdou o část, nebo dokonce celý plat, jak to umožňuje zákon o platech ústavních činitelů. Již devatenáct let totiž nebyli poslanci schopni se dohodnout, kdo by měl o pokutách pro absentéry rozhodovat.

A tak ať do lavic zasednou, nebo ne, na konto dostávají plný plat včetně náhrad. U poslance bez funkce je to od 84 900 do 95 300 korun hrubého. Jiné je to u zdravotních důvodů, protože nemocenskou mají poslanci jako ostatní občané. Pokud si ovšem poslanec o ni požádá. A to jsou ve Sněmovně jen bílé vrány.

Poslanci pracují jinde

Sněmovna v plénu od listopadu 2013 do současné schůze jednala 55 dní. Pracovní zaneprázdnění zabránilo poslancům přijít již v 520 případech. Hájí se často tím, že ačkoli má Sněmovna na půlrok dopředu daný harmonogram jednání, velmi často ho nedodržuje.

„Sněmovna si dělá, co chce,“ komentoval to David Kádner (Úsvit), který chyběl kvůli jiné práci jedenáctkrát. „Projednával se zákon o vojácích z povolání. Chtěl jsem si jako předseda výboru pro obranu udělat svůj úsudek, a tak jsem objížděl útvary,“ vysvětlil Právu.

Šéf klubu KSČM Pavel Kováčik ale k omluvám kvůli práci jinde nevidí sebemenší důvod.

„Nejsem-li jinam vyslán Sněmovnou a pracuji na jiném poli, není to pracovní důvod. Protože mandát tady je hlavní a je to práce na plný úvazek,“ tvrdí.

Zbytečné řeči

Na jinou práci se často odvolávají poslanci ANO, kteří si stěžují na zbytečné řeči ve Sněmovně, a rádi by je proto omezili.

„Jel jsem jako předseda zemědělského výboru na setkání se zemědělci, kde jsem skládal účty. Zvažoval jsem omluvu a také jsem uvedl pracovní důvody,“ řekl Právu šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

I podle něho je ale hlavní schvalování zákonů ve Sněmovně. Svá jednání si většinou proto sjednává sem, aby byl připraven kdykoli odběhnout a hlasovat.

Jsem lékař. Měl jsem zdravotní dovolenou, kterou jsem si určil sám poslanec TOP 09 Rom Kostřica

„Nechci hodnotit důvody jiných, to je věc každého. Ale když se projednávají zákony, tak by tu poslanci být měli,“ dodal Faltýnek.

K těm, kdo využívají omluvu kvůli práci, se zařadil také Vlastimil Gabrhel (ČSSD), který ač nastoupil do Sněmovny až 30. dubna, stihl se takto omluvit osmkrát.

Marodi bez  nemocenské

Do zářijové schůze dorazil jen jednou. Někteří kolegové jej podezřívají, že jeho největším zaneprázdněním je volební kampaň, protože chce v říjnu obhájit svůj post starosty Znojma.

Sledováni jsou také hejtmani, kteří si ponechali i přes výzvu ČSSD obě funkce. I oni patří k těm, kdo uvádějí pracovní důvody častěji.

„Když je zastupitelstvo nebo rada v kraji, tak to musím nějak řešit. Je to po dohodě v klubu a vždy jsem vypárován. Snažím se to skloubit, účast na hlasování mám kolem 80 procent, takže zatím se mi to daří,“ obhajuje se vysočinský Jiří Běhounek (za ČSSD). Svůj poslanecký plat z velké části posílá na charitu, aby předešel kritice, že to dělá kvůli penězům.

Rom Kostřica (TOP 09) se hájí akcemi zahraničního výboru. Připustil ale, že některé absence mají důvod v jeho lékařské praxi. „Rozjížděli jsme transplantační pracoviště a jeden implantát stojí až pět set tisíc korun, tak není jednoduché to svěřit někomu jinému,“ řekl Právu Kostřica, kterému letos bilanci zhoršil i zdravotní stav.

„Prodělal jsem tři operace. Jsem lékař, tak si rozhodnu, kdy je vhodné, abych nebyl tady. Měl jsem zdravotní dovolenou, kterou jsem si určil sám,“ vysvětlil.

Mlčí jako ryby
Přehled neúčasti lze najít na webu Sněmovny v přehledu hlasování. Jenže někdy se hlasuje jednou či dvakrát, jindy mohou být hlasování desítky.
Stačí tak jedna hlasovací mašinerie a z poslance je rázem velký absentér.
Kdo chce zjistit víc, musí hledat ve stenozáznamech mezi ranními omluvami. Ani tam ale nezjistí vše – někteří poslanci se totiž omluvami vůbec neobtěžují. Přitom Sněmovna loni zřídila e-mailovou adresu, aby sdělení důvodu své nepřítomnosti měli co nejjednodušší.
Někteří poslanci i tak o důvodech své nepřítomnosti mlčí. Třeba Miroslava Němcová (ODS), která jako předsedkyně komory často vedla poslance k pořádku. Také lidovec Ivan Gabal, který zpočátku svých sedm absencí zdůvodnil, se od července odmlčel.

Zdravotní důvody poslanci ve svých omluvách uvedli již 200krát. Nemocenskou ale si nechali napsat jen dva z nich. O koho se jedná, Sněmovna odmítla zveřejnit. Podle Hamáčka je na poslanci, zda jde na nemocenskou. „Nikdo ze Sněmovny nemá právo ověřovat, zda jde o skutečné zdravotní důvody, a ani nemůže nikdo poslance nutit, aby o nemocenskou požádal.“

Třeba Pavlína Nytrová (ČSSD), která od ledna do dubna byla pouze na důvěře vládě, nemocenskou nečerpala, a brala tak plný plat místopředsedkyně výboru.

„Situace je způsobena mým úrazem, který se stal 18. 1. Od tohoto dne jsem, dle pokynu lékaře, bohužel nucená být v klidovém režimu,“ sdělila tehdy Právu. Dál prý pracovala, ale nemohla cestovat.

Osobní a rodinné důvody uvedli poslanci do poloviny září jako omluvu 270krát.

Rekordu Poslanecká sněmovna dosáhla 1. srpna, kdy předčítání 47 jmen s uvedením důvodu zabralo dlouhé minuty.

V té době měla již většina poslanců naplánovanou dovolenou, a tak ani kvůli jednání komory, byť šlo o služební zákon, ji většinou neodřekli a vycestovali.