„Záleží na jednotlivých evropských státech, zda cítí potřebu posílit americkou vojenskou přítomnost. To není náš případ v tuto chvíli,“ řekl Stropnický.

Na otázku, zda zvolení generála Petra Pavla do vrcholného vedení NATO [celá zpráva] nemá na oplátku v budoucnu usnadnit například zřízení americké základny nebo radaru v Česku, Stropnický řekl: „Takhle to nestojí, jde hlavně o odbornost“.

Podle europoslance a bývalého místopředsedy senátního bezpečnostního výboru Jaromíra Štětiny (TOP 09) je to ale docela možné. „I v NATO funguje obchodní diplomacie, kdyby to tak nakonec dopadlo, byl bych rád,“ řekl na téma možného vzniku základny či umístění radaru.

„Antiamerikanismus, který u nás bují, je podporován nerozhodností vládní koalice,“ dodal  Štětina.

Rusko brnká na nervy

Oba pozvaní se také vyjádřili k pátečnímu bezpečnostnímu incidentu, kdy na Aljašce vylétly americké a kanadské stíhačky proti šesti ruským letounům, které se pohybovaly na hranici jejich vzdušného prostoru. [celá zpráva]

Podle Stropnického podobných incidentů v souvislosti s ukrajinskou krizí přibývá. Rusové tak prý testují reakci a rychlost druhé strany. „Byla by chyba nechat se vyprovokovat,” řekl ministr.

„Podobně takhle brnkají na nervy pobaltským státům,“ řekl. Týká se to podle něj také Islandu, kde s hlídáním vzdušného prostoru pomáhají i čeští vojáci.

„I u nás jsou permanentně dva gripeny nachystány, i třeba pro případ, když do vzdušného prostoru vstoupí dopravní letadlo a nekomunikuje s věží,“ dodal Stropnický.

„Putin potřebuje ukázat svaly. Začala další studená válka, kterou rozpoutává Kreml,“ komentoval incidenty Štětina.

Zpevnit hranici v Pobaltí

NATO by nyní podle českého ministra obrany mělo zpevnit hranici pobaltských států, posílit tam vojenskou přítomnost a dozor nad vzdušným prostorem. Podle Štětiny by se akce mohly účastnit i čeští piloti, jak ale uvedl Stropnický, Česko prodloužilo pomoc Islandu a posílat piloty do Pobaltí se nechystá.

Ukrajinská krize se podle něj „klopotně blíží“ řešení. Uznává ale, že uzavřené příměří je chatrné. U hranic Ukrajiny stále probíhá ruské cvičení a není jasné, zda vojáci nepřecházejí hranici a neposilují separatisty, uvedl.

Česko nabídne Ukrajině léčbu zraněných vojáků

Česká strana nabídne Ukrajině další lékařskou pomoc. Tentokrát by Česko pomohlo léčit zraněné ukrajinské vojáky a je připraveno dodat na Ukrajinu zdravotnický i jiný materiál, prohlásil Stropnický.

"Rádi bychom tentokrát pomohli léčit zraněné vojáky, ne civilisty. Teď jednáme s ukrajinskou stranou, jak to co nejlépe provést," řekl. "My jsme skutečně připraveni tam dodat zdravotnický materiál, jsme připraveni tam dodat i materiál, řekněme, který pomůže vyřešit některé problémy s nastupující zimou," uvedl ministr.

Ukrajinští vojáci toho podle něj potřebují mnoho. "Já jsem jednal s ukrajinským velvyslancem, je to necelý týden a on mi předestřel celý seznam těch potřeb. Ty potřeby jsou skutečně masivní," podotkl.