Ve svém podvodném scénáři pak pokračují dál, jako by se nechumelilo a z nikam nevedoucích insolvenčních a exekučních řízení mají legraci.

„V Německu či USA existuje institut zvaný propíchnutí závoje společnosti. Soud může v těchto případech rozhodnout, že odpovědnost za dluhy vyprázdněné firmy nese nová společnost, kterou založili titíž společníci se stejným předmětem podnikání a leckdy i velmi podobným názvem,“ upozornila mluvčí Exekutorské komory ČR Petra Báčová.

U nás ale možnost tzv. propíchnutí bohužel není. A ani zákonodárci nemají podle ní zájem něco takového prosadit. „Ačkoliv exekutorská komora tento návrh několikrát zákonodárcům předkládala, nikdy neprošel,“ dodala Báčová.

Reagovala tak mimo jiné na články Práva, v nichž na beztrestnost podvodníků či profesionálních dlužníků opakovaně poukazujeme. Například na stavebního podnikatele Václava K., který vybíral zálohy, práci neodváděl a obral tak desítky lidí, přičemž podle okradených si užívá například luxusního auta, a exekutoři jsou na něj krátcí.

Berňák je na ně krátký

Jako přes kopírák se tak ovšem děje i v dalších oborech, jako třeba u některých bankrotářů v cestovním ruchu. Připraví dodavatelské firmy a své zákazníky o statisíce, cestovku nechají zbankrotovat a zakrátko si v klidu otevřou další. „Tak na ně pošlete berňák,“ reagovali čtenáři na články o Václavu K. a dalších jemu podobných.

Neseriózní podnikatelé obírající druhé totiž většinou dluží i horentní sumy na daních. Jenže i český berňák velmi často pohoří, jak vyplývá z jeho výročních zpráv. Česká daňová správa v nich opakovaně výslovně apeluje na to, že se nedaří tento typ dlužníků dohnat a vymoci z nich za pomocí dražeb a exekucí dlužné daně, protože účelově přelévají majetek a nechávají za sebou jen vyprázdněné skořápky.

Daňová správa dodává, že se snaží využívat instituty pro zajištění a vymožení daní. Jde například o to, že berňák zřídí nad nemovitostí dlužníka zástavní právo, nebo mu v určitých případech nechá zmrazit účty.

„Překážkou pro výraznější užívání těchto institutů je ale zvyšující se počet daňových dlužníků, zejména mezi účelově založenými právnickými osobami, u kterých vzhledem k vykazované nemajetnosti nelze tento nástroj efektivně využít,“ uvedla daňová zpráva za rok 2013.

Hitem jsou účelové převody na bílé koně

Toto konstatování o vzestupu účelově zakládaných nemajetných firem se přitom opakuje rok co rok a dokládají ho i strohá čísla statistik. Účelové převody majetku jsou běžné. Zatímco za rok 2009 vymáhala finanční správa a celníci na daňových nedoplatcích bezmála 68,7 miliardy korun, loni to už bylo přes 113 miliard korun.

Vymoci se přitom za loňský rok podařilo jen necelých osm miliard korun. „V porovnání s rokem 2012 se podíl daňových nedoplatků meziročně zvýšil o 12,8 procenta,“ dodal Finančně-analytický útvar ministerstva financí. Naopak objem vymožených nedoplatků při tomto srovnání klesl o pět procent.

„České exekuční právo stojí na principu, že zajistit lze pouze majetek, který dlužník formálně vlastní. Naopak ve Spojených státech je podstatné, zda se dlužník chová k danému majetku jako k sobě vlastnímu. Účelové převody na příbuzné nebo známé jsou tam tak zcela irelevantní,“ zdůraznil pro Právo člen prezidia Exekutorské komory ČR Jiří Prošek.

Právě účelové převody majetků na příbuzné, či takzvané bílé koně jsou v České republice stále běžnějším a jen obtížně postižitelným trikem, jak se vyhnout tomu, aby neférově nabytý majetek mohl být vydražen a poškození lidé či stát mohli být alespoň částečně vyplaceni.