Dosud soudcovskou platovou základnu určoval 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Nyní se podle ÚS musí vrátit na trojnásobek, jak dlouhodobě požadovali představitelé justice, což je více než 70 000 Kč.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Plénum rozhodlo, že rozhodnutí o zrušení 2,75násobku pro výpočet soudcovské mzdy bude platit až od začátku nového roku a nebude se vztahovat na spory, které soudci vedou nyní se státem a ani nebude žádné zpětné dorovnávání.

„Zpětné doplacení těchto částek by znamenalo nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k růstu napětí mezi společností a soudci,“ uvedla mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Sněmovna snížila platy v legislativní nouzi

ÚS se soudcovskými platy začal zabývat na základě podnětu Městského soudu v Brně, kde se soudce místního Krajského soudu domáhal zaplacení rozdílu v platu ve výši před přijetím mechanismu 2,75násobku průměrné mzdy. Soudce ve své žalobě tvrdil, že při snížení platu soudců byl zneužit při jednání ve Sněmovně institut legislativní nouze, že zákon nebyl projednán s představiteli justice a jako neústavní ho napadl i z důvodu rozporu tohoto násobku s právem soudců na stabilní materiální zabezpečení.

Plénum ÚS se soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou uvedlo, že už v předchozích rozhodnutích dal soud jasně najevo, že zákonodárci nemohou s platy soudců hýbat podle libosti.

„S ohledem na dlouhodobé legislativní zmrazení a faktické snížení platů soudců obecných soudů je nezbytné vrátit právní úpravu platové základny soudců na původní trojnásobek,“ řekla mluvčí Sedláčková. Soudci upozornili, že nižší platy soudců byly důsledkem dlouhodobého zmrazování platové základny. „Nemá-li se však jednat o cílený potup, jak snižovat soudcům platy, je potřebné odmražené platy soudců skokově navýšit,“ dodala Sedláčková.

Argument o napjatém rozpočtu ÚS nepřijal

ÚS neakceptoval argument, že snížení platů soudců si žádá napjatý státní rozpočet. „Platy soudců podléhaly v letech 2002 až 2010 významnému reálnému poklesu své hodnoty. Platy soudců jsou fixní částkou a na rozdíl od státních úředníků je nelze navyšovat přiznáváním žádných odměn,“ prohlásila Sedláčková.

Podle verdiktu ÚS nabyl dojmu, že se zákonodárci dlouhodobě snaží snížit soudcům platy. „Takový tlak nelze prostě odůvodnit rozpočtovými náklady na platy soudců. Na druhé straně soudní moc neexistuje mimo ekonomickou realitu státu a uvedená relace není ústavně nedotknutelnou veličinou. Pro zásah do ní by však musely být velmi pádné argumenty doložené řádnými analýzami odměňování ve veřejné sféře za situace značně omezených možností státu při respektování ústavních garancí nezávislosti soudní moci,“ dodala soudkyně Tomková.

Pro letošek je soudcovská základna pro výpočet platu na částce 64 500 korun. Po návratu k trojnásobku, což dlouhodobě požadují představitelé justice, by překročila 70 000 korun.

ÚS se v minulosti řadou nálezů postavil proti zásahům do hmotného zabezpečení soudců. Zdůrazňoval přitom, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Měly by být stabilní, nesnižovatelnou veličinou, která není závislá na politickém kalkulování.

Ne všichni souhlasili

Proti verdiktu většiny pléna se postavili soudci Jan Musil, Radovan Suchánek a Vladimír Sládeček.

„Kategorický požadavek ve stylu „nic než trojnásobek a ani o korunu méně“ se nám v tomto kontextu jeví být zjevně nepřiměřeným. Mají-li být soudci společenskou 'elitou', považujeme za nedůstojné jejich stavu a za nesolidární vůči 'zbytku' společnosti, aby se při jejich měsíčních příjmech, které dávno přesahují příjmy velké části občanů a jež se 'obyčejnému smrtelníkovi' musejí zdát právem závratné, žalobami domáhali doplacení dalších částek, a to přes to, že jejich příjmy rostou – na rozdíl od příjmů ostatních představitelů státu – od roku 2011 výrazně progresivněji,“ konstatovali soudci Suchánek a Musil.

Soudkyně Tomková má však jiný názor. „Právní úprava materiálního zabezpečení soudců vystavěná na relaci trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře s dvouletým časovým zpožděním reflektující vývoj v nepodnikatelské sféře by mohla soudce řadit do vyšší středostavovské vrstvy. Je to úprava, jež se nevymyká evropským standardům a představuje v zásadě průměr postavení soudce například v členských zemích Rady Evropy,“ uvedla Tomková.