Něco jiného je, když třeba kroupy rozbijí okno či střechu a pak kvůli tomu vybavení pokoje zničí přívaly vody. To už v důsledku živlu došlo ke zničení části objektu, jemuž nešlo zabránit, tedy jedná se o náhlou událost, kterou pojišťovny kryjí.

„Začne pršet, takový docela hustý přívalový déšť, těsnění kolem oken to nezvládne a v bytě máme potopu. Ale my jsme pojištění, a proto docela v klidu nahlásíme průšvih pojišťovně: zaplaťte škody. Čeká nás však nemilé překvapení! Pojišťovna s politováním sděluje, že v tomto případě žádnou náhradu neobdržíme, protože déšť (a špatné těsnění, pozn. red.) nepatří mezi živelní rizika,“ popisuje polopatě na svém webu jedna z makléřek.

Pokud povodeň nebo záplava (z přívalového deště) navíc udeří ke vší smůle pár dní poté, co jste si pojistku sjednali, máte také smůlu. „V případě sjednaného pojistného nebezpečí povodeň nebo záplava nevzniká právo na pojistné plnění za škodné události, které nastaly v průběhu 10 dnů od sjednání pojištění tohoto pojistného nebezpečí,“ uvádí ve svých pojistných podmínkách například Česká pojišťovna.

Smůla – máte děravou střechu 

„Pokud vichřice či jiný živel poškodí budovu a v důsledku toho dojde k zatečení dešťové vody, jedná se o pojistnou událost.

Ale došlo-li k zatečení dešťové vody, aniž by tomu předcházela škoda způsobená živlem, o pojistnou událost se nejedná. Příčinou těchto škod bývají závady v provedení stavby nebo jejím špatný stav,“ řekl Právu již dříve Jan Marek z ČP.

Podobně postupují všechny pojišťovny. Klient nahlásil, že mu déšť v noci promáčel místnosti v domku a odpadla v nich omítka. Pojišťovna náhradu neposkytla s odůvodněním, že do domku zateklo střechou, která nebyla poškozena vlivem bouřky, ale byla už špatná.