Článek
Jan Hus, středověký církevní reformátor, který se zasazoval i o nápravu společnosti, byl pro své názory upálen před 599 lety v německé Kostnici. Biskup Pavel Pechanec v kázání vyzdvihl odvahu, se kterou Hus dokázal obhajovat a nezradit své názory proti církvi, která byla ve středověku všemocným arbitrem života.
Mezi společné modlitby patřila i ta v duchu Husova učení, "aby všichni lidé dobré vůle hledali pravdu, milovali pravdu, říkali pravdu a bránili pravdu až do smrti". Zazněla také modlitba za politiky a další správce věcí veřejných, aby dokázali žít morálně, čestně, nesobecky a ku prospěchu celé společnosti.
Hamáček: Hus, to není jen den volna
Na závěr bohoslužby promluvil předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Vyzval mimo jiné k tomu, aby 6. červenec jako státní svátek nebyl s ohledem na Husův odkaz brán veřejností jen jako další den volna.
Mezi účastníky bohoslužby byli kostnický starosta Ulrich Burchhardt, kardinál Miloslav Vlk a biskup starokatolické církve Dušan Hejbal.
Bývalý papež Jan Pavel II. vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost a uznal ho za reformátora. Neznamenalo to však jeho plnou rehabilitaci. Některé Husovy myšlenky považují katolíci dodnes za mylné.
Kněz a tvůrce spisovné češtiny Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kázal v Betlémské kapli, kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi. Za to na něj byla uvalena klatba. Své názory odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu 6. července 1415 upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí kališníků.
Spolu s Českobratrskou církví evangelickou chystá husitská církev na příští rok oslavy Husova 600. jubilea. Husovské slavnosti se budou konat na Staroměstském náměstí v Praze a v přilehlých kostelích.