Jak říká klimatolog Rudolf Kovařík ze Šindelové na Sokolovsku, západ Čech měl v posledních týdnech smůlu, že se regionu vyhnuly srážky.

„Na západě Čech napadlo přes zimu jen asi dvacet pět procent průměrných srážek. V březnu a dubnu dosáhl průměr srážek na 49 až 69 procent dlouhodobého normálu. Kvůli všem těmto vlivům je v Karlovarském kraji v hloubkách větších než deset metrů pod povrchem pouze 39 až 61 procent spodní vody proti normálu,“ konstatoval klimatolog, podle kterého v horním Poohří spadlo v průběhu letošního roku maximálně devětašedesát procent srážek proti dlouhodobým průměrům.

V Ústí nad Labem řekou v pondělí protékalo pouze 102,2 metrů krychlových vody za sekundu.

V Ústí nad Labem řekou v pondělí protékalo pouze 102,2 metru krychlových vody za sekundu.

FOTO: Libor Zavoral, ČTK

„Největší sucha převládají v Karlovarském kraji v pásmu pod Krušnými horami mezi Kynšperkem nad Ohří přes Sokolov, Chodov a Hájek až k Doupovským horám,“ podotkl Kovařík.

Houbaři si na své nepřijdou 

„Předpověď počasí ale není příliš optimistická, protože do konce června se asi nějakých větších dešťů na západě Čech nedočkáme,“ dodal. „Ublížit to může houbám, ale i zelenině či jahodám, které se začínají opět více pěstovat,“ řekl klimatolog s tím, že sucha mohou znamenat obrovské ztráty při hospodařeních v lesích.

„Lesáci nechali zasázet tisíce stromků, které mohou bez vláhy uschnout,“ vysvětlil Kovařík, podle něhož by změnu v počasí mohly přinést až první dva týdny v červenci, kdy by přece jenom mohly nějaké deště přijít.

„Otázka je, zda skutečně bude pršet, nebo se jen bude honit na obloze oblačnost,“ dodal Kovařík.

Vltavská kaskáda: nejnižší průtok 

V Labi v Ústí nad Labem teče v posledních dnech jen něco málo přes sto kubíků vody za vteřinu. „Od zprovoznění vltavské kaskády je to jeden z nejnižších průtoků vody v Labi,“ řekl Právu ředitel Závodu Dolní Labe Povodí Labe Jindřich Zídek.

Vltavská kaskáda začala fungovat postupně od 50. let minulého století. Nižší průtoky v Labi byly zaznamenány předtím v roce 1947, v červnu roku 1950 teklo v Labi jen 66 kubíků vody.

Při podobně nízkých průtocích nákladní ani velké osobní lodě pod Ústím nad Labem neprojedou.

Mže na Plzeňsku je vyprahlá 

Zhruba polovina vody do Labe přitéká z Vltavy, nízké hodnoty mají přítoky na dolním Labi. Z Ohře teče například jen devět kubíků, z Bíliny a Ploučnice po čtyřech. Podle Zídka zatím nízká hladina ale nezpůsobuje větší problémy.

Podobně je to také na řekách Plzeňského kraje, kde se průtoky pohybují na dvaceti až pětapadesáti procentech stavů běžných pro tento měsíc. Nejhorší situace v Plzeňském kraji je na Mži, která se nad hracholuskou přehradou – největší rekreační oblastí Plzeňska – pohybuje na hranici sucha, Stříbrem protéká jen zhruba kubík vody za sekundu.

„Z nádrže odtéká jen minimální předepsané množství, hladina Hracholusek přesto klesá, nyní denně o dva až tři centimetry,“ sdělil Petr Vicenda, dispečer plzeňského Povodí Vltavy.

Morava také bez vody

Nízké či minimální průtoky mají jihomoravské řeky už od května, pár milimetrů srážek, které za měsíc napršely, se snadno vsáklo. Region trápí sucho. Do hodnoty, kterou vodohospodáři označují stavem sucha, se propadla říčka Kyjovka v Koryčanech, stejně jako Svitava v Bílovicích, pod minimem je i Jihlava před ústím do Nových Mlýnů u Přibic. Měřicí stanice Dolní Bory na toku Oslavy ukazuje průtok dokonce výrazně pod limitem sucha.

Vyprazdňují se i přehrady. Novomlýnské nádrže mají za poslední týden pokles hladiny o devět centimetrů, Vranov dokonce o dvaadvacet. Brněnská přehrada poklesla asi o osm centimetrů.

I na severu Moravy a ve Slezsku jsou průtoky v řekách na nízké úrovni. Právu to potvrdil mluvčí státního podniku Povodí Odry Čestmír Vlček. „V některých tocích dosahují až 365denní průtoky, což je minimum téměř absolutní, jedná se totiž množství, které protéká po všechny dny v roce,“ řekl.

Toho, že by mohl nastat v kraji nedostatek vody, se prý ale lidé obávat nemusí.
„Srážky jsou v posledním období minimální a průtoky v řekách tomu odpovídají. Přehrady jsou však naplněny dostatečně a omezování odběrů z přehrad pro vodárenské i průmyslové potřeby ještě dlouho nebude hrozit,“ myslí si Vlček.

Vysychají chovné pstruhové potoky

Současná vedra pociťují i rybáři. Na Uherskohradišťsku již začínají vysychat takzvané vlásečnice, tedy přítokové potůčky, ve kterých rybáři chovají nejmladší pstruhy – ročky.

„Ano. Už zde máme první případ. Jde o Tupeský potok u Břestecké skály ve Chřibech. Tam už není průtok pomalu žádný. Budeme tam muset přestat vysazovat ročky, protože se to ekonomicky nevyplatí,“ uvedl předseda uherskohradišťské organizace Moravského rybářského svazu Milan Čaja.

Pokud by podle něj současná vedra pokračovala i v dalších dnech, mohou být následky srovnatelné s rozsáhlým úhynem mladých pstruhů v chovných potocích před dvěma lety. „Uhynulo nám tehdy sedmdesát procent ročků,“ podotkl Čaja.