To ale znamená, že v době bezpečnostní krize, která v souvislosti s Ukrajinou může nastat, by už byla armáda na hranici svých schopností plnit zákonem dané povinnosti. Pětina české armády totiž funguje pouze na papíře. Podle strategických dokumentů ministerstva obrany by úkoly mělo vykonávat 26 tisíc vojáků, ve skutečnosti jich je jen 21 tisíc.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Chtějí jistoty, ale propadají v běhu

Mluvčí generálního štábu Jana Růžičková k tomu Právu řekla, že armáda potřebuje ročně nabrat okolo 1300 osob, což v řeči peněz znamená navíc 1,7 miliardy korun. Ty ale nejsou jisté.

Šetření paradoxně armádě pomáhá vybírat jen ty nejlepší zájemce o službu. Podle Šmerdové „na jednoho přijatého vojáka musíme oslovit až 16 zájemců, protože až polovina z nich neprojde kvůli zdravotní nezpůsobilosti. Šestnáct procent vypadne při testech fyzické zdatnosti.“

A více než desetina lidí odejde během tříměsíčního přijímače, protože se „nesžije s vojenským prostředím“ nebo neudělá jeden ze čtyř testů fyzické zdatnosti a teoretické přípravy.

Chybějí lékaři, právníci i řidiči

Šmerdová za velkým zájmem o armádu vidí ekonomickou krizi. „Vyšší nezaměstnanost přispěla k tomu, že se nám hlásí více lidí, protože služební poměr vojáka z povolání skýtá určité sociální jistoty,“ řekla Právu Šmerdová. Velký zájem byl hlavně na severu Moravy.

V dubnu už složilo přísahu 111 vojáků, dalších 200 by mělo do přijímače nastoupit na podzim. Navíc přibude v říjnu 275 studentů na Univerzitě obrany v Brně.

Armáda dlouhodobě trpí nedostatkem některých profesí, nejvíce jí chybějí právníci, lékaři, řidiči náklaďáků, psychologové či letečtí technici.

K získání odborníků mají náboráři jednorázový motivační příspěvek až 130 tisíc korun. Letos ho vyplatili osmkrát novým armádním právníkům.

Výsadkáři vedou

Nejvíce se mladí uchazeči hlásí na místa průzkumníků. „Skoro každý by chtěl být výsadkářem a skákat,“ poznamenala Šmerdová.

V době míru není malá naplněnost posádek zatím problém, potíže by nastaly v době krize.

„Pokud by došlo ke vzniku krizové situace a souběhu plnění byť jen několika dalších úkolů, které jsou náročné na personál, byla by armáda v situaci, kdy nebude mít najednou dostatečné schopnosti a kapacity ke splnění všech úkolů,“ řekla Právu mluvčí generálů Růžičková.

Někde je jen polovina stavu

K personálnímu kolapsu armády by stačilo, kdyby Česko muselo splnit slib, který dalo NATO, že dokáže vyslat do zahraniční mise brigádu o síle pěti tisíc vojáků, a armáda by zároveň musela plnit jeden či dva ze svých úkolů doma.

Např. v době záplav musí posílit integrovaný záchranný systém, zajistit ochranu objektů důležitých pro obranu státu nebo posílit policii při ostraze hranic.

Armáda se snaží náborem látat největší díry a doplňovat hlavně bojové jednotky v Žatci, Táboře a v Jindřichově Hradci.

Nejvíce děravý je dělostřelecký pluk v Jincích, protiletadlový pluk ve Strakonicích, ženijní pluk v Bechyni nebo pluk logistické podpory v Pardubicích, kde chybí více než polovina tabulkového mužstva.

Ministerstvo problém vnímá, ale bez peněz ho podle svého mluvčího Jana Pejška nedokáže vyřešit. „Souvisí to samozřejmě s rozpočtem, pokud by se navýšil, určitě by se problém s nenaplněností jednotek začal řešit, ale v této chvíli nemáme na více vojáků peníze,“ řekl Právu Pejšek.

Za posledních devět let klesl rozpočet obrany o 17 miliard korun a ministerstvo musí hospodařit se 42 miliardami ročně.

Nedostatečné financování armády před časem kritizoval šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Minulý týden se na zvýšení obranného rozpočtu shodli i premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman.

Obrana v číslech
Počet vojáků21 011
Civilní zaměstnanci7530
Průměrný plat vojáka24 498
Průměrný plat civilisty26 495
Rozpočet obrany42 mld.